Nepořídil – li zůstavitel žádné z pořízení pro případ smrti, stanou se jeho dědici osoby, které jako dědice povolává zákon.
NOZ (§ 1633 zákona č. 89/2012 Sb.) zakotvuje šest tzv. dědických tříd, které postupně nastupují k dědění (nedědí-li nikdo z první třídy, dědí druhá třída atd.).
Oproti OZ došlo k rozšíření těchto tříd ze čtyř na šest tak, aby se pokud možno vždy našel někdo ze zůstavitelova okolí, kdo by se stal dědicem. Pokud se nenajde dědic ani na základě zákonné posloupnosti, stává se dědicem zůstavitelova majetku stát (tzv. odúmrť). Omezit případy odúmrtě má kromě rozšíření počtu zákonných dědických tříd také ustanovení, podle kterého pokud z nějakého důvodu nenabude dědictví dědic povolaný závětí ani dědic na základě dědické posloupnosti, ale závětí byly zřízeny odkazy, stávají se dědici odkazovníci.
I. Dědická třída:
– zůstavitelovy děti (případně jejich potomci, pokud děti z nějakého důvodu nedědí); a
– zůstavitelův manžel.
Každý z nich dědí stejným dílem.
II. Dědická třída:
– manžel;
– zůstavitelovi rodiče;
– ti, kteří žili se zůstavitelem po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a pečovali o ni či na něj byli odkázáni výživou.
Všichni dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně ½ pozůstalosti.
III. Dědická třída:
– zůstavitelovi sourozenci (případně jejich děti, pokud z nějakého důvodu nedědí sourozenec);
– ti, kteří žili se zůstavitelem po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a pečovali o ni či na něj byli odkázáni výživou.
Všichni dědí stejným dílem.
IV. Dědická třída
– prarodiče zůstavitele, všichni stejným dílem.
V. Dědická třída
– prarodiče rodičů zůstavitele (polovina připadá prarodičům zůstavitelova otce, polovina prarodičům zůstavitelovy matky).
VI. Dědická třída:
– děti dětí sourozenců zůstavitele
– děti prarodičů zůstavitele (případně jejich děti, pokud děti prarodičů z nějakého důvodu nedědí).
Všichni dědí stejným dílem.