Nepominutelní dědici, povinný díl a dědický podíl
Nepominutelní dědici jsou zákonem vyjmenované osoby, které mají v případě smrti zůstavitele právo alespoň na určitý podíl z pozůstalosti, na tzv. povinný díl.
Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele, a pokud nedědí, jejich potomci.
Nezletilé děti mají právo alespoň na ¾ zákonného dědického podílu (tedy na ¾ toho, co by dostaly, kdyby dědily na základě zákona), zletilé dětí alespoň na ¼ zákonného dědického podílu.
Nastat mohou dvě situace:
a) Zůstavitel na nepominutelného dědice pamatuje a povinný díl mu odkáže jako dědický podíl nebo formou odkazu. V rozsahu povinného dílu musí být dědický podíl/odkaz zcela nezatížen zůstavitelovými příkazy, podmínkami apod.
b) Zůstavitel na nepominutelného dědice v pořízení pro případ smrti nepamatoval. V takovém případě – na rozdíl od původní úpravy dle OZ – není zůstavitelovo pořízení pro případ smrti neplatné. Dědici, které zůstavitel ve svém pořízení povolal, dědictví nabydou, nepominutelný dědic má ale právo na peněžní částku odpovídající hodnotě jeho povinného dílu.
Na povinný díl nepominutelného dědice se započte to, co dědic od zůstavitele obdržel v posledních třech letech zůstavitelova života nad rámec obvyklých darování. Na tzv. dědický podíl (tj. podíl dědice povolaného pořízením pro případ smrti nebo dědice na základě dědické posloupnosti) se započte jen to, co zůstavitel výslovně přikáže započíst. Soud má zároveň možnost provést započtení z vlastní iniciativy, pokud by byl neodůvodněně znevýhodněn nepominutelný dědic.
Právo některých osob na zaopatření
NOZ (§ 1665 zákona č. 89/2012 Sb.) nově zavádí právo některých osob na zaopatření z pozůstalosti. Mezi tyto osoby patří ten, kdo by jinak byl nepominutelným dědicem, ale nemá právo na povinný díl (má právo na nutnou výživu); pozůstalý manžel (má právo na slušnou výživu z pozůstalosti po dobu šesti týdnů po zůstavitelově smrti); těhotná vdova po zůstaviteli a matka zůstavitelova dítěte, i když nebyli manželi (má právo na slušnou výživu po dobu šesti týdnů od porodu); pozůstalý rodič, kterému se nedostává nutné zaopatření a není schopen se sám živit a nedostal zákonný dědický podíl nebo mu byl zkrácen (má právo na nutné zaopatření); osoby, které požívaly bezplatné zaopatření v zůstavitelově domácnosti (mají právo na toto zaopatření ještě po dobu tří týdnů od zůstavitelovy smrti).
Pozůstalý manžel nabývá dále vlastnické právo k movitým věcem, které tvoří základní vybavení rodinné domácnosti, a to i pokud není dědicem.