Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Filtrovat podle platnosti
Aktuální
Menu

5.4.5. Výše výživného

Co se zkoumá při určení rozsahu výživného

na straně oprávněného:

• odůvodněné potřeby oprávněného – např. náklady spojené s docházkou do školky/školy, náklady na dojíždění, stravování, náklady spojené se zdravím (nutnost diety, rovnátka, brýle, náklady na léčbu, dlouhodobé léky a pomůcky, logopedie, rehabilitace atd.), výdaje spojené se zájmovou činností (kroužky, školy v přírodě, tábory atd.)

• majetkové poměry oprávněného – u nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, které má vlastní majetek, lze zkoumat zisk z tohoto majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti – pokud nestačí k jeho výživě, má právo na výživné

na straně povinného:

• majetkové poměry povinného – jeho příjmy, oprávněné výdaje, případné další vyživovací povinnosti k jiným osobám

– v rámci toho je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika

Dále je třeba přihlédnout k tomu, zda povinný o oprávněného (částečně) osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost, k tomu, zda a jak se podílí na neplánovaných výdajích spojených s oprávněným (tábor, škola v přírodě).

Neprokáže-li (u výživného na nezletilé dítě) povinná osoba soudu řádně své příjmy a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce (= tzv. fiktivní příjem). Z tohoto příjmu se pak stanoví výše výživného, ačkoliv povinný může reálně dosahovat řádově nižšího příjmu (!).

Připravovaná novela NOZ 2025 ještě více reflektuje potenciál a možnosti povinného rodiče při stanovení vyživovací povinnosti vůči dítěti. Kromě zkoumání, zda se povinný dobrovolně nevzdal majetku nebo lepšího příjmu se bude také zkoumat, zda by při svém pracovním potenciálu nemohl vykonávat lépe placenou práci a nemohla tak přispívat na výživu dítěte více.

V roce 2010 vydalo Ministerstvo spravedlnosti Doporučené výchozí rozmezí výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů v otázkách výživného na nezaopatřené děti. Jde o procentuální vymezení podílu z čistého měsíčního příjmu povinného rodiče, zpravidla zjišťovaný za posledních 6-12 měsíců.

KategorieVěk dítěteProcentuální rozmezí
1.0 – 5 let11 – 15%
2.6 – 9 let13 – 17%
3.10 – 14 let15 – 19%
4.15 – 17 let16 – 22%
5.18 a více let19 – 25%

Doporučení je určeno zejména pro standardní případy – tedy pokud má povinná osoba max. 1 – 3 vyživovací povinnosti, nemá nadstandardně vysoký příjem a zároveň oprávněná osoba nemá nadstandardně zvýšené náklady (spojené např. se špatným zdravotním stavem). Vzhledem k tomu, že jde pouze o doporučení, neřídí a nemusí se jím řídit každý soudce a soudkyně, a to ani ve standardních situacích. Každý případ tak může být posuzován odlišně.

Nemá-li povinná osoba příjem, aniž by k tomu měla závažný důvod (dlouhodobě nepracuje nebo pracuje jen načerno), může soud při posouzení jejího příjmu vycházet nikoliv z reálného příjmu, ale z potenciálního výdělku. V praxi to může fungovat tak, že soud provede dokazování obsahem nabídky zaměstnání v místě bydliště povinného, které odpovídá vzdělání a zkušenostem povinného a považovat nabízenou mzdu v inzerátu za příjem, jehož povinný dosahuje, a to i přes to, dotyčný se ve skutečnosti o nabídku zaměstnání neucházel, nebo i v případě, že se o místo ucházel, ale byl neúspěšný (!). Zjednodušeně řečeno, soud může při stanovení výše výživného vycházet nejen v reálných příjmů, ale pokud povinný takové nemá, nebo je má nedůvodně nízké, může soud vycházet i z potenciálního výdělku povinného, který by mu pravděpodobně náležel, kdyby se nechal zaměstnat.

Na straně povinného ale na druhou stranu soud přihlédne i k objektivním okolnostem, které povinnému brání v zaměstnání, zejména k jeho zdravotnímu stavu a případné invaliditě, resp. věku (starobní důchodce) apod.

Na stránce vyzivne.justice.cz je také dostupná rozšířená tabulka doporučené výše výživného včetně manuálu k jejímu použití. Citace tabulky a základních kroků při výpočtu:

EtapaVěk dítěte (zpravidla)Podíl výživného na příjmu povinného
1 vyživovací povinnost2 vyživovací povinnosti3 vyživovací povinnosti4 vyživovací povinnosti 
Předškolní věk0–5 let14 %12 %10 %8 % 
I. stupeň ZŠ 6–10 let16 %14 %12 %10 % 
II. stupeň ZŠ[1]11–15 let18 %16 %14 %12 % 
SŠ a vyšší vzdělávání16 a více let20 %18 %16 %14 % 
Kontrolní částkaPevná spodní hranice66 % z příjmu nebo pevná spodní hranice (podle toho, která částka je vyšší)55 % z příjmu nebo pevná spodní hranice (podle toho, která částka je vyšší)50 % z příjmu nebo pevná spodní hranice (podle toho, která částka je vyšší) 

Při použití doporučující tabulky je třeba následovat 6 kroků:

  1. Určit čistý příjem povinného
  2. Přiřadit životní etapu dítěte
  3. Zohlednit počet vyživovacích povinností rodiče
  4. Zohlednit míru péče a styku s dítětem
  5. Zjistit tzv. kontrolní částku
  6. Případně korigovat výsledek pomocí kontrolní částky

[1] Do této etapy spadá také nižší stupeň víceletého gymnázia.