Vyživovací povinnost
Základní pravidla vyživovací povinnosti mezi příbuznými
- Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
To znamená, že vyživovací povinnost je stanovena především mezigeneračně a nikoliv např. mezi sourozenci. Její rozsah není stejný vzhledem od rodičů k dětem a od dětí vzhledem k předkům.
- Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.
Vyživovací povinnost další (starší generace) přichází v úvahu pouze pokud rodiče vyživovací povinnost vůči svým dětem neplní nebo nemohou plnit. Na vyživovací povinnost především rodičů vůči dětem se klade důraz také s ohledem na čl. 27 odst. 2 zákona č. 104/1991 Sb., Úmluvy o právech dítěte: „Rodič(e) nebo jiné osoby, které se o dítě starají, nesou v rámci svých schopností a finančních možností základní odpovědnost za zabezpečení životních podmínek nezbytných pro rozvoj dítěte.“
- Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní.
Celkově je kladen důraz na určitou solidaritu a soběstačnost rodin, které by se měly do určité míry postarat o své členy. Vyživovací povinnost je v NOZ stanovena v zásadě kogentně, tedy povinně a vztahuje se na všechny. Vždy by ale vyživovací povinnost měli nejprve plnit bližší příbuzní a teprve pokud to není možné, přichází do úvahy vzdálenější osoby (podle příbuzenských vztahů v rodině).
- Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků.
Jako důležitější se jeví povinnost výživy vůči dětem, než vůči (pra)rodičům. Nestejnost obsahu vyživovací povinnosti je specifikována v § 915: „(1) Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. (2) Dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.“ Zatímco děti mají právo na životní úroveň svých rodičů, rodiče mají právo pouze na zajištění slušné výživy od svých potomků.
Připravovaná novela NOZ 2025 – z výživného na nezletilé dítě se bude hradit úrok z prodlení (pokud dojde k prodlení úhradou běžného výživného). Pokud si rodiče nedohodnou jinou výši úroku z prodlení, uplatní se zákonná výše, která bude stanovena nařízením vlády. Pohledávky výživného bude také možné postoupit třetí osobě. Úplata za postoupené pohledávky výživného bude přednostní pohledávkou, stejně jako postoupené výživné, což se projeví rovněž ve výkonu rozhodnutí, exekuci, oddlužení apod. Bude se také hradit soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč za odvolání proti rozhodnutí soudu ve věcech výživy nezletilého dítěte, péče o nezletilé dítě, styku s nezletilým dítětem, předání nezletilého dítěte mezi rodiči navzájem a věcí pro dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout.