Určení otcovství
Právní statut otcovství vzniká na základě zákonných domněnek, tj. splňuje-li nějaký muž podmínky nastavené zákonem, má se za to, že je otcem dítěte. Jde o podmínky vyvratitelné, ale s určitým časovým omezením. To znamená, že pokud zákonné podmínky jsou splněny pouze zdánlivě a otcovství je určeno na základě nich, může se domnělý otec, ale i matka či dítě (prostřednictvím svého zástupce) domáhat popření otcovství určeného na základě zákonných domněnek.
Splnění podmínek pro určení otcovství se posuzuje ve stanoveném pořadí – teprve pokud nejsou splněny podmínky první domněnky otcovství, lze zkoumat naplnění podmínek druhé a teprve pokud nejsou splněny podmínky ani první ani druhé domněnky otcovství, přichází na řadu třetí domněnka.
NOZ upravuje tři domněnky otcovství a jeden specifický případ určení otcovství.
První domněnka otcovství
Má se za to, že otcem je manžel matky.
- podmínky: dítě se narodilo za trvání manželství nebo do uplynutí 300. dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného.
Pokud je tedy matka dítěte při porodu vdaná, zapíše se do matriky a rodného listu jako otec dítěte automaticky manžel matky. Není nutné v tomto případě podávat žádnou žádost, jde o automatický proces, který vychází ze skutečnosti do matriky již zapsané – sňatku. Na případnou možnost nevěry matky se při tom nebere zřetel, manžel je po právní stránce otcem i v případě, že manželé spolu již dlouho nežijí, případně nežijí spolu intimním životem.
Výjimka z první domněnky otcovství: pokud se žena znovu vdá před uplynutím 300. dne od zániku nebo prohlášení za neplatné předchozího manželství, považuje se za otce manžel pozdější. Touto výjimkou se řeší především rozpad původního manželství a případný nový vztah matky s biologickým otcem dítěte, který byl jejím milencem.
Specifický případ určení otcovství: narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství nebo řízení o neplatnost manželství a 300. dnem po rozvodu manželství, a manžel, popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením; prohlášení se činí v řízení před soudem, zahájeném na návrh některého z nich a návrh lze podat nejpozději do uplynutí jednoho roku od narození dítěte; k takovému určení otcovství však nemůže dojít před nabytím právní moci rozsudku o rozvodu manželství nebo o neplatnosti manželství.
Druhá domněnka otcovství
Má se za to, že otcem dítěte je muž, který dal souhlas k umělému oplodnění neprovdané matky, Jde o specifický případ určení otcovství.
- podmínky: dítě je počato umělým oplodněním a narodí se ženě neprovdané; umělé oplodnění (asistovanou reprodukci) lze provést pouze na základě společného prohlášení muže a ženy, pokud žena není vdaná (pokud probíhá umělé oplodnění vdané ženy, je otcovství určeno podle první domněnky – otcem je manžel
V současnosti v ČR není možné, aby umělé oplodnění podstoupila samotná žena, bez ohledu na původ biologického materiálu (vajíčka, spermie, resp. embryo od partnera nebo od dárce) je nutné, aby souhlas s umělým oplodněním podal rovněž partner nesezdané matky nebo manžel matky.
Umělé oplodnění s využitím anonymního dárce spermatu (ze spermabanky) lze využít pouze v případě, že partner matky je neplodný, jinak se využije jeho sperma.Souhlasem s umělým oplodněním se tedy na základě této domněnky otcovství stává partner matky otcem dítěte v právním slova smyslu se všemi právy a povinnostmi s tím spojenými.
Pro nemožnost legálního oplodnění samotné ženy tento způsob někdy využívají osamělé ženy, případně lesbické páry, přičemž tvrzeným partnerem je kamarád – je však nutné si uvědomit, že v právním slova smyslu se i takový „kamarád“ stane právním otcem dítěte se všemi důsledky.
Má se za to, že otcem je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením matky a tohoto muže. Takto lze určit otcovství i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato.
- podmínky: prohlášení se činí osobně před soudem nebo matričním úřadem, ale nezletilý, který není plně svéprávný, nebo ten, kdo není plně svéprávný, může prohlášení učinit pouze před soudem
Prohlášení matky a otce dítěte musí být souhlasné. To znamená, že z obsahu obou těchto prohlášení musí shodně vyplývat vůle, aby byl za otce považován právě ten muž, který vedle matky toto prohlášení činí.
Výjimka ze druhé domněnky otcovství: podle této domněnky nelze určit otcovství v případě, že matka nemůže pro duševní poruchu posoudit význam svého prohlášení nebo je-li opatření jejího prohlášení spojeno s těžko překonatelnou překážkou.
Na prohlášení otcovství jako zvláštní projev vůle se použijí obecná ustanovení o právním jednání, neplatnosti se však lze dovolat jen ve lhůtě pro popření otcovství – např. takto bude na prohlášení otcovství možné použít např. ustanovení o simulaci, resp. omylu a lsti.
Třetí domněnka otcovství
Má se za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti.
- podmínky: otcovství na základě této domněnky určuje soud na základě návrhu matky, dítěte nebo muže, který tvrdí, že je otcem
Není-li domnělý otec naživu, podává se návrh proti opatrovníkovi, kterého k tomu jmenuje soud. Zemře-li během řízení navrhovatel, může v řízení pokračovat jiný oprávněný (matka, dítě, muž, který tvrdí, že je otcem). Zemře-li během řízení dítě, může do 6 měsíců od jeho smrti podat návrh též jeho potomek, má-li na určení otcovství právní zájem (např. kvůli dědictví, sirotčímu důchodu). Zemře-li během řízení domnělý otec, pokračuje se v řízení proti opatrovníkovi určenému soudem. Zemře-li během řízení muž, který tvrdil, že je otcem (domnělý otec byl navrhovatelem a zemřel) a matka a dítě v řízení nepokračují, soud řízení zastaví.
Další možnosti dle zákona:
Určení otcovství k dítěti neprovdané matky
Není-li otcovství určeno podle první nebo druhé domněnky otcovství, vyslechne soud ve smyslu ust. § 415 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, toho, koho matka označuje za otce, zda uznává, že je otcem (příslušný soud je obecný soud dítěte a nelze-li ho určit, pak obecný soud matky). Na základě toho může dojít k souhlasnému prohlášení rodičů o rodičovství, které se uvede v protokolu a oznámí příslušné matrice. Jestliže takto k určení otcovství nedojde (vlastně souhlasným prohlášením rodičů), měla by matka v přiměřené době podat návrh na určení otcovství (viz vzor). Pokud jej nepodá, může soud jmenovat dítěti opatrovníka k podání takového návrhu a k tomu, aby dítě v řízení zastupoval.
Určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné
Byl-li podán návrh na určení otcovství souhlasným prohlášením k dítěti, které se narodilo v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství nebo o neplatnost manželství a třístým dnem po rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné, vyslechne soud matku, manžela i toho, kdo prohlašuje, že je otcem dítěte. Příslušným je obecný soud dítěte a nelze-li ho určit, pak obecný soud matky. Dojde-li k souhlasnému prohlášení účastníků o tom, kdo je otcem dítěte, uvede to soud do protokolu a oznámí matričnímu úřadu, který vede knihu narození, v níž je dítě zapsáno.
Byl-li návrh podán před pravomocným skončením řízení o rozvod nebo neplatnost manželství, soud řízení přeruší do doby než rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o tom, že manželství je neplatné nebo se rozvádí, nabude právní moci. Bylo-li řízení o rozvod manželství nebo neplatnost manželství zastaveno, nebo byl-li návrh na rozvod manželství nebo na neplatnost manželství pravomocně zamítnut, soud řízení zastaví.
Určení otcovství u nezletilých rodičů
- větší formalizace postupu z důvodu možné manipulace, nátlaku
- těhotenství může být jedním z důvodů pro uzavření sňatku před dosažením plnoletosti (druhým je podnikání mladistvého), sňatku předchází tzv. zplnoletnění – podmínkou je dosažení věku alespoň 16 let a doložení důvodu pro zplnoletnění – např. lékařskou zprávou o těhotenství
- u nesezdaných mladistvých lze určit otcovství i souhlasným prohlášením, ale pouze před soudem
- pokud nebylo otcovství určeno domnou, lze podat návrh na určení otcovství, za mladistvého otce nebo matku ho podává zákonný zástupce
Dítě nemá určené otcovství
Pokud otcovství k dítěti nebylo určeno žádnou domněnkou a dítě nemá v rodném listu žádného otce, lze kdykoliv za života dítěte určit otcovství souhlasným prohlášením matky a otce dítěte. Dále může matka, dítě zastoupené opatrovníkem nebo domnělý otec podat návrh na určení otcovství. V následném soudním řízení se pak především zkoumá třetí domněnka otcovství, tedy s kým matka souložila v rozhodné době před narozením dítěte.