Matkou dítěte je žena, která je porodila.
České právo spočívá na konstrukci, že matka je vždy jistá a je to žena, která dítě porodila. Matkou je i žena, která porodila dítě, které se vyvinulo z cizího vajíčka nebo embrya. Z tohoto pohledu je přípustné k oplodnění použít darovaných vajíček a/nebo spermií, ale není možná dohoda o tom, že dítě „odnosí a porodí“ jiná žena, tedy náhradní mateřství, protože z pohledu zákona je stále matkou žena, která dítě porodila a její postavení matky je nezpochybnitelné.
K určení mateřství dochází zpravidla při porodu v porodnici identifikací rodící matky a jejím prohlášením pro matriku – v něm se zpravidla určí rovněž jméno novorozeného dítěte (Prohlášení o jménu dítěte) a v případě splnění zákonných podmínek dochází rovněž k určení otcovství novorozeného dítěte.
V případě porodu mimo zdravotnické zařízení jsou zapotřebí stejné doklady jako v případě porodu v nemocnici, tedy občanský průkaz matky a Prohlášení o jménu dítěte (případně další doklady, pokud žena není vdaná). Navíc je třeba matrice dodat vyplněný formulář Hlášení o narození, který vyplní porodní asistentka, jež ženě u porodu mimo zdravotnické zařízení pomáhala, případně lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotní služby. Pokud nebyla matce po porodu poskytnuta zdravotní péče, vyplňuje Hlášení o narození přímo matrika na základě ústního oznámení o narození dítěte. Toto oznámení provádí zákonný zástupce dítěte, tedy rodič. Oznámení o narození by mělo proběhnout do tří pracovních dnů od porodu. O tomto oznámení sepíše matrikář s oznamovatelem zápis. Všechny uvedené doklady je třeba předložit na matričním úřadu, v jehož správním obvodu se dítě narodilo. Matrika na základě toho zapíše dítě do matriční knihy a vydá mu rodný list.
Specifické situace
Utajený porod
- lze realizovat podle ust. § 37 zákona o zdravotních službách, pokud není žena vdaná (resp. nelze určit otcovství podle první domněnky) a pokud má žena trvalý pobyt v ČR
- pokud žena usiluje o tento typ porodu, musí předložit zdravotnickému zařízení žádost v tom smyslu
- evidenční údaje matky pak zdravotnické zařízení vede odděleně a pod zapečetěním, odtajnit lze poté jen se souhlasem soudu
- takto utajená žena podle práva zůstává matkou
- tento postup nenahrazuje souhlas s osvojením
Baby box
- V ČR je cca 85 schránek, do nichž lze odložit anonymně dítě (obvykle ne dlouho po porodu), jsou umístěny tak, aby na ně nebylo přímo vidět a po odložení dítěte se s mírnou prodlevou ozve alarm a dítěte se ujmou zdravotníci
- cílem schránek je zabránit smrti nebo nebezpečnému odkládání nechtěných dětí
- statut babyboxů není v českém právu nijak ošetřen
- matkou dítěte odloženého do babyboxu je stále žena, která je porodila
- pokud se nepodaří vypátrat identitu matky, naloží se s dítětem jako s nalezencem nezjištěné totožnosti – matrika, případně soud určí jeho datum narození a jméno a může být osvojeno
- pokud je k dítěti do babyboxu odložen i rodný list nebo jiné doklady o jeho totožnosti, které umožní identifikovat jeho matku (případně otce), je s ním nakládáno jako s dítětem ztotožněných rodičů
Náhradní mateřství
- z právního pohledu je matkou žena, která dítě porodila bez ohledu na původ vajíčka a/nebo spermie
- jediný „legální“ postup je určení otcovství a posléze souhlas náhradní matky s osvojením, což ale může přinést rizika mimo jiné i v trestní oblasti
- nicméně faktem je, že náhradní mateřství v praxi v ČR existuje
- zvažuje se úprava náhradního mateřství zákonnou cestou, aby se zabránilo nelegálnímu „prodeji“ dětí
Těhotenství nebo domnělé otcovství osoby mladší 15 let může být důsledkem spáchání trestného činu a lékař v takovém případě může informovat Policii ČR nebo OSPOD.