V textu této kapitoly rodinné právo jsou zeleně jsou vyznačené změny, které jsou součástí chystané novely občanského zákoníku, která by měla být účinná v průběhu roku 2025. Vzhledem k tomu, že novela je zatím ve schvalovacím procesu parlamentu, je možné, že bude konečné přijaté znění odlišné. Po účinnosti novely bude její text zpracován v rámci kapitoly.
Rodinné právo obecně
Rodinné právo se zabývá rodinnými vztahy a jejich případnou úpravou, vzájemnými právy a povinnostmi mezi osobami příbuznými, mezi manžely a partnery, mezi rodiči a dětmi. Rodinné právo představuje souhrn právní úpravy vztahů výrazně osobní povahy a s nimi souvisejících majetkových vztahů. Řadí se do skupiny soukromého práva, ale zejména ve spojení s potřebou ochrany dětí se v něm objevují i veřejnoprávní prvky.
Tato kapitola se zabývá především vztahem mezi rodiči a dětmi. V případě, že rodiče dětí spolu nežijí, může nastat potřeba jejich vzájemná práva a povinnosti do určité míry upravit dohodou a/nebo soudním rozhodnutím, jedná se o tzv. úpravu poměrů nezletilých. Základní úpravu lze nalézt především v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (NOZ), zákoně č. 292/2013 Sb., zákoně o zvláštních řízeních soudních a případně v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí.
Vzájemné vztahy rodičů a dětí upravuje také zákon č. 104/1991 Sb., kterým byla do českého právního řádu přijata Úmluva o právech dítěte.
Rodiče a děti májí vzájemná práva a povinnosti a těch se nemohou dobrovolně vzdát. Účelem těchto práv a povinností je zajištění morálního a hmotného prospěchu dítěte. Povinnosti a práva rodičů spojená s osobností dítěte a povinnosti a práva osobní povahy vznikají v zásadě narozením dítěte a zanikají nabytím zletilosti dítěte, některá později. Dítě má vůči svým rodičům především práva – na výživu, na péči apod., ale také je povinno dbát svých rodičů a podřídit se usměrnění výchovnými opatřeními, včetně omezení sledujících ochranu morálky, zdraví a práv dítěte, jakož i práv jiných osob a veřejného pořádku.