Principem družstevního nájmu bytu je spojení práva družstevního nájmu s členstvím nájemce v bytovém družstvu: na základě členství v družstvu vzniká nájemci užívací právo k bytu, resp. právo, aby s ním družstvo uzavřelo nájemní smlouvu. Zánik členství v družstvu znamená skončení družstevního nájmu (§ 714 ObčZ); což nebrání v dalším užívání bytu na základě jiných titulů (např. obyčejného nájmu nebo vlastnického práva k bytu).
Družstevní nájem vzniká uzavřením nájemní smlouvy mezi družstvem a nájemcem. Podmínky pro uzavření takové nájemní smlouvy obvykle upravují stanovy družstva. Členský podíl v družstvu může být smluvně převáděn a může být také děděn, může být také nabyt v důsledku výměny bytů. V případech převodu nebo přechodu členského podílu vzniká družstvu povinnost uzavřít s novým vlastníkem podílu nájemní smlouvu; vznik družstevního nájmu nového vlastníka podílu není podmíněn rozhodnutím družstva.
Práva a povinnosti pronajímatele (družstva) a nájemce se mohou případ od případu velice lišit. Základem jsou sice zákonná ustanovení o nájmu bytu, zároveň však velkou část práv a povinností mohou upravovat stanovy družstva a jejich obsah může být velice různý. Základním rozdílem v právech „obyčejného“ nájemce a družstevního nájemce je, že družstevní nájemce nemá jen právo byt užívat, ale má také právo s ním nakládat převodem členských práv. Dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu je upravena v § 230, zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
Družstevní nájem může zaniknout některým ze způsobů zániku „obyčejného“ nájmu (dohodou, výpovědí, uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán), a dále zánikem členství v družstvu či převodem družstevního bytu do vlastnictví nájemce.
Družstevní bydlení upravují
- pokud jde o družstevní nájem manželů, ustanovení § 700 odst 3, § 703 odst. 2, § 704 odst. 2, § 705 odst. 2, § 707 odst. 2 ObčZ
- další ustanovení v občanském zákoníku: § 685 odst. 2, § 687 odst. 4
- a dále ustanovení obchodního zákoníku o družstvu (§§ 221 – 260 ObchZ)