Kupní smlouvu upravuje především občanský zákoník, důležitá jsou však i ustanovení zákona o ochraně spotřebitele a dalších předpisů.
Kupní smlouva vzniká okamžikem, kdy se prodávající a kupující shodli na předmětu koupě a na ceně, což jsou podstatné náležitosti této smlouvy.
Základní povinností prodávajícího je věc odevzdat kupujícímu tak, aby z prodávajícího na kupujícího přešlo vlastnické právo k věci.
Zaplatit kupní cenu je pak povinností kupujícího. Splatnost může být dohodnuta několika způsoby. Ve většině případů se splatnost shoduje s okamžikem předání věci. Pokud je splatnost stanovena na pozdější okamžik, jedná e o koupi na úvěr.
Od koupě věci na úvěr je nutné odlišovat tzv. leasing. V tomto případě se jedná o koupi věci pronajaté, kdy po dobu, než kupující nesplatí poslední dohodnutou splátku je věc majetkem prodávajícího a mezi smluvními stranami existuje nájemní vztah.
Zvláštním druhem kupních smluv jsou smlouvy spotřebitelské a smlouvy o koupi zboží v obchodě. Na tyto smlouvy se taktéž vztahují ustanovení některých speciálních norem. Problematikou spotřebitelských smluv a možných excesů při jejich aplikaci se zabývají speciální sdružení (např. Sdružení na ochranu spotřebitelů), která poskytují pomoc spotřebitelům, kteří byli činností některého prodejce poškozeni.
Otázky a odpovědi
Chtěl jsem se zeptat, jestli je možné odstoupit od smlouvy o koupi nemovitosti. Jak je třeba poté postupovat, když už je to zapsané v katastru? Jak se takový problém řeší?
Ano, odstoupit od smlouvy o převodu nemovitosti lze. V případě, že druhá strana odstoupení uzná, podají obě strany společný návrh na záznam (nikoliv zápis) do katastru nemovitostí. Záznamem se opraví původní zápis. Pokud druhá strana odstoupení neuzná, tak je zapotřebí podat žalobu k soudu na určení vlastnického práva.
Po podání žaloby je vhodné to sdělit katastru, který údaj o probíhajícím řízení vyznačí. V případě obavy z prodeje je možné se domáhat vydání předběžného opatření, kterým se zakáže žalovanému prodat spornou nemovitost.