Dědění ze zákona
V praxi je zatím častější dědění ze zákona, které se uplatní v případě, kdy zůstavitel nesepsal závěť (nebo když je závěť neplatná). Podle občanského zákoníku jsou dědicové rozděleni do několika tzv. dědických skupin, a to podle blízkosti jejich vztahu k zůstaviteli. Tyto skupiny nastupují postupně, tzn. že když nebude nikdo v první skupině, budou dědit osoby uvedené ve druhé skupině, pokud nebude nikdo dědit ani v druhé skupině, přichází na řadu skupina třetí atd.
V tzv. první skupině jsou zařazeny děti a manžel zůstavitele. Všichni z této skupiny dědí rovným dílem, např. má-li zůstavitel dvě děti a manželku, získá každý třetinu majetku. Pokud zůstavitel nemá děti, nepatří do této skupiny ani jeho manžel/ka. V takovém případě se manžel/ka přesouvá do druhé dědické skupiny a dědí spolu s příslušníky této skupiny. Pokud některé z dětí z jakéhokoli důvodu nedědí, nabývají jeho dědického podílu namísto něho postupně jeho potomci, tedy vnoučata, pravnoučata i prapravnoučata.
V tzv. druhé skupině jsou zařazeni kromě manžela/ky zůstavitele ještě jeho rodiče a další osoby, které se zůstavitelem žily nejméně jeden rok před jeho smrtí ve společné domácnosti (takovou osobou může být například družka zůstavitele). I v této skupině platí, že pokud by v ní nebyl nikdo jiný, než osoba, která se zůstavitelem žila ve společné domácnosti, přesouvá se tato osoba do další dědické skupiny. Je-li v této dědické skupině manžel/ka zůstavitele, dědí, bez ohledu na počet ostatních dědiců, nejméně jednu polovinu dědictví. Ostatní dědicové dědí stejným dílem. Pokud tedy např. zůstavitel má manželku a oba rodiče, manželka zdědí jednu polovinu majetku, rodiče pak každý jednu čtvrtinu.
V tzv. třetí skupině jsou zařazeni zůstavitelovi sourozenci a znovu osoba, která se zůstavitelem žila nejméně jeden rok před jeho smrtí ve společné domácnosti. Všechny tyto osoby dědí rovným dílem. V případě, že nedědí některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu jeho děti, ne však již jejich potomci, tedy vnoučata bratrů a sester.
V tzv. čtvrté skupině dědí rovným dílem prarodiče zůstavitele, případně, nejsou-li již naživu, jejich děti (tedy strýc nebo teta).