Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Filtrovat podle platnosti
Menu

5.4.4.4. Promlčení nároku na náhradu škody

Tento obsah již není aktuální.

Všechny výše zmíněné nároky na náhradu škody včetně nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích v rámci ochrany osobnosti podléhají promlčení. Promlčecí doba jsou dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, a to v takovém rozsahu, aby bylo možné právo na náhradu škody uplatnit u soudu (tzv.subjektivní lhůta). U některých typů škod se navíc uplatní objektivní lhůta (nezávislá na tom, kdy se poškozený o škodě dozvěděl), která se počítá ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. U běžné škody to jsou tři roky, u škody způsobené úmyslně deset let. U škody na zdraví se objektivní lhůta neuplatní.

Nároky, pro které platí subjektivní i objektivní lhůta, se promlčí uplynutím první z nich (uplynutím subjektivní lhůty, nejpozději však uplynutím objektivní lhůty).

Bezdůvodné obohacení se promlčí v subjektivní lhůtě dva roky a v objektivní lhůtě tři roky.

U práva požadovat finanční zadostiučinění v rámci ochrany osobnosti je promlčecí doba obecná (jako u jiných peněžních nároků), tři roky ode dne, kdy právo mohlo být u soudu uplatněno poprvé.

U jednotlivých nároků na náhradu škody běží lhůty promlčení zvlášť, např.:

– u náhrady ztráty na výdělku při pracovní neschopnosti počíná promlčecí lhůta běžet v okamžiku, kdy poškozenému byla vyplacena poslední dávka nemocenského a kdy tedy může ztrátu na výdělku blíže specifikovat,

– u náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti počíná promlčecí lhůta běžet v okamžiku, kdy poškozený začne dosahovat zmenšeného výdělku,

– u ztížení společenského uplatnění počíná promlčecí lhůta běžet od okamžiku, kdy bylo možné vydat znalecký posudek, tj. zpravidla jeden rok poté, kdy došlo ke škodě na zdraví,

– u bolestného začne promlčecí doba běžet od okamžiku stabilizace bolesti, kdy lze provést bodové ohodnocení bolesti, atd.

Pokud poškozený řádně uplatní škodu v trestním řízení a tohoto řízení se řádně účastní, po dobu trestního řízení promlčecí doba neběží.

Promlčení nároku samo o sobě nebrání jeho úspěšnému uplatnění u soudu. Záleží na tom, jestli žalovaný vznese námitku promlčení. Pokud tak neučiní, žalovaný u soudu uspěje i s promlčeným nárokem. Nutno podotknout, že v případě, kdy je žalovaný zastoupen advokátem, je promlčení zpravidla první možnost obrany, kterou advokát zkoumá. Riziko u promlčeného nároku spočívá jednak v tom, že nárok nemusí být přiznán, jednak v tom, že v případě prohry sporu žalobce obvykle ponese náklady řízení protistrany.