Do další skupiny zvláštní odpovědnosti za škodu patří situace, kdy škodu způsobí nezletilý nebo osoba stižená duševní chorobou. Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; společně a nerozdílně s ním pak odpovídá i ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled.
Za nezletilého se považuje nesezdaná osoba mladší 18 let (pro sňatek se vyžaduje zplnoletění, které přetrvává i v případě zániku manželství).
Za osobu stiženou duševní poruchou se považuje jednak osoba zbavená nebo omezená ve své způsobilosti, tak ale i osoba, jejíž duševní porucha trvala jen krátce během okamžiku způsobení škody a která tudíž např. nemá opatrovníka či jinou osobu, která by byla pověřena dozorem.
Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, v takovém případě odpovídá za škodu jen ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled.
Nejčastěji se jedná o případy, kdy rodiče odpovídají za škodu, kterou způsobí jejich děti. Odpovědnými dozorujícími osobami však nejsou pouze rodiče nebo opatrovníci, patří sem také školky, školy, místa, kde se osoby připravují na zaměstnání (praxe), mimoškolní zájmové kroužky, vedoucí táborů apod. Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. Náležitý dohled neznamená nepřetržitý dokonalý doprovod na každém kroku, jeho míru je vždy potřeba posuzovat individuálně s ohledem na dozorovanou osobu. Jiný náležitý dohled potřebuje tříleté dítě, jiný 17letý mladík a jiný osoba stižená schizofrenií nebo osoba těžce mentálně retardovaná.
Do této skupiny patří i odpovědnost za škodu těch, kdo se opili nebo přivedli do stavu nepříčetnosti požitím jiné návykové látky a v tomto stavu se nemohli ovládnout nebo nemohli posoudit následky svého jednání. V takovém případě celkem pochopitelně za tuto škodu odpovídají, ledaže by prokázali, že svůj stav nezavinili. Přesně občanský zákoník stanoví: „Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu způsobenou; společně a nerozdílně s ním odpovídají ti, kteří jej do tohoto stavu úmyslně přivedli.“
U této zvláštní odpovědnosti za škodu je potřeba zkoumat míru zavinění jednak u osoby nezpůsobilé, která škodu fyzicky způsobila, tak i u osoby dozorující. Do úvahy samozřejmě přichází i spoluzavinění poškozeného. V zásadě mohou nastat tyto druhy situací:
1) osoba nezletilá nebo jednající v duševní poruše byla schopna ovládnout své jednání a posoudit jeho následky a současně osoba dozorující nezanedbala povinný dohled → odpovědnou za škodu bude pouze osoba nezletilá nebo jednající v duševní poruše
např. 15letý kluk rozbije míčem sousedovo okno, ačkoliv ho matka předtím nejméně pětkrát varovala, že nemá hrát fotbal před sousedovým domem a zároveň mu srozumitelně vysvětlila, co by se mohlo stát
2) osoba nezletilá nebo jednající v duševní poruše byla schopna ovládnout své jednání a posoudit jeho následky a současně osoba dozorující zanedbala povinný dohled → odpovědnými za škodu budou oba společně a nerozdílně
např. šestileté dítě doma vezme nůž, který leží volně přístupný na nízké poličce a ve škole s ním řeže do lavice, i když ví, že se to nesmí
3) osoba nezletilá nebo jednající v duševní poruše nebyla schopna ovládnout své jednání a posoudit jeho následky a současně osoba dozorující zanedbala povinný dohled → odpovědným za škodu bude pouze osoba dozorující
např. pracovník léčebny nedohlédne na to, aby osoba řádně brala léky, u pacienta v důsledku absence léků dojde k atace schizofrenie, pod jejímž vlivem způsobí pacient škodu
4) osoba nezletilá nebo jednající v duševní poruše nebyla schopna ovládnout své jednání a posoudit jeho následky a současně osoba dozorující nezanedbala povinný dohled → odpovědným za škodu nebude nikdo
např. dvouleté dítě nechtěně kopne při procházce do kaštanu a ten rozbije okno v suterénu domu