Jde o děti uvedené zejména v písm. c) a d) ust. § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí. Péče o ně spočívá v poskytování pomoci při překonávání nepříznivých sociálních podmínek a výchovných vlivů, s cílem umožnit jim začlenění do společnosti, včetně začlenění pracovního. Péči poskytuje sociální kurátor pro děti a mládež.
Péče o tyto děti zaměřuje pozornost např. na využívání volného času těchto dětí, věnuje pozornost dětem z rodin s nízkou sociální úrovní, nabízí dětem programy pro využití volného času se zřetelem k zájmům dětí a jejich možnostem a spolupracuje se školami, pověřenými osobami, zájmovými sdruženími a dalšími subjekty.
Kurátor pro děti a mládež
- sociální pracovník OSPOD, má stejné pravomoci jako ostatní
- specializovaný na spolupráci s dospívajícími
- řídí se především zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí
- pracuje především s mladými lidmi, kteří vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženi závislostí, živí se prostitucí, spáchali trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky podle zákona upravujícího přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití; a také s těmi, kteří se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte (§ 6 písm. c), d) zákona o sociálně-právní ochraně dětí
- pracuje na základě písemného podnětu, nikoliv ze své vůle – podnět může podat např. lékař (třeba zjistí užívání drog u mladistvého), škola, Policie ČR (mladistvý spáchá trestný čin), středisko výchovné péče, ale třeba i rodina
- na základě podnětu provede kurátor vyhodnocení a zvolí přiměřený nástroj pro spolupráci s mladistvým/dítětem
Nástroje kurátora preventivní
- pohovory – s dítětem, s jeho rodinou, kurátor je oprávněn mluvit s dítětem i bez přítomnosti zákonného zástupce
- spolupráce s dalšími subjekty a institucemi – v rámci zjišťování informací kurátor může oslovit třetí osoby nebo instituce (škola, dětský lékař) a žádat sdělení informací
Nástroje kurátora represivní
- šetření – kurátor může za účelem objektivního zjištění situace a prostředí, v němž dítě žije provádět místní (terénní) šetření – např. v domácnosti, kde dítě žije
- případová konference – setkání všech odborníků, kteří s daným dítětem pracují, dítěte a jeho rodiny – slouží k výměně informací a společnému stanovení kroků, které by měly vést ke stabilizaci situace; v případě podání návrhu na svěření dítěte do náhradní rodinné péče je předchozí svolání případové konference podmínkou podání návrhu
Výchovná opatření
- cílem je stabilizovat situaci, jsou na řadě zejména v případě, že rodina nespolupracuje nebo preventivní opatření selhala
- může je nařídit OSPOD i soud
- jde např. o výchovné omezení (např. zákaz navštěvování fotbalových utkání)
- každému zahájení nařízení výchovného opatření musí předcházet snaha vyřešit situaci domluvou
Umístění mimo rodinu
- nejtvrdší opatření, přichází v situaci, kdy již nelze problémy dítěte řešit jinou cestou
- nařídit je může pouze soud, OSPOD (kurátor) je navrhovatelem a účastníkem řízení u soudu
- opatření musí být voleno s ohledem na nejlepší zájem a vývoj dítěte
- druhy umístění mimo rodinu: 1) pobyt ve středisku výchovné péče (SVP) nebo ve zdravotnickém zařízení, 2) ústavní výchova, 3) předběžné opatření
Pobyt ve středisku výchovné péče nebo ve zdravotnickém zařízení
- dočasný pobyt, obvykle trvá několik týdnů
- pobyt je buď dobrovolný (na základě smlouvy) nebo nařízený soudem
- v první fázi u dobrovolného pobytu probíhá poskytování služeb ambulantní formou, na jejímž základě je posléze navržen buď celodenní pobyt (probíhá pouze v pracovní dny, dítě se vrací na víkendy domů) nebo internátní pobyt
- cílem je zejména stabilizace docházky do školy a chování ve škole, lze využít při poruchách chování, záškoláctví
- v SVP s dítětem spolupracují psychologové, speciální pedagogové
- v rámci pobytu v SVP lze také provést psychologickou diagnostiku dítěte
- za pobyt ve zdravotnickém zařízení lze považovat zejména hospitalizaci na dětské psychiatrii nebo léčbu závislostí
- u tohoto typu umístění mimo rodinu je snaha o dobrovolnost ze strany dítěte a rodiny
Pro úspěšné poskytnutí zejména dobrovolné péče o dítě je klíčová spolupráce rodiny dítěte se zařízením.
Ústavní výchova
- o nařízení rozhoduje vždy soud s přihlédnutím ke všem okolnostem, včetně vyjádření všech stran a práva na vyjádření dítěte
- ústavní výchova není sankcí za chování dítěte
Předběžné opatření
- specifický druh rozhodnutí, opatření
- vydává ho pouze soud na základě návrhu
- dle ust. § 454 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. od 1.1.2022 v případě, že dítě má být umístěno mimo péči rodičů nebo péči osoby dítěti příbuzné nebo blízké, musí návrh na vydání předběžného opatření podat OSPOD
- pokud tedy rodina nezvládá výchovu svého dítěte a sama by dítě chtěla umístit mimo domov, nabízí se spolupráce s OSPOD a Střediskem výchovné péče, případně návrh na umístění dítěte do ústavní péče standardní cestou, ale návrh na předběžné opatření v případě umístění dítěte mimo rodinu, může navrhnout pouze OSPOD
- návrh na předběžné opatření se podává zejména v okamžiku, kdy je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo další vývoj dítěte
- může jít také o situace, kdy se dítě ocitne zcela bez péče např. v důsledku autonehody rodiny
- o návrhu na předběžné opatření rozhoduje soud bezodkladně, obvykle do 24 hod. (pokud nestihne rozhodnout v této lhůtě, musí to soud odůvodnit); vzhledem k tomu rozhoduje především na základě písemných důkazů přiložených k návrhu a typicky bez jednání, ale může telefonicky kontaktovat příslušný OSPOD (není-li navrhovatelem přímo OSPOD)
- předběžným opatřením může být dítě umístěno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou péči (Klokánek), do ústavní výchovy, ale třeba i do péče druhého z rodičů nebo péče jiného příbuzného nebo osoby blízké
- předběžné opatření se užívá dočasně pro předběžnou úpravu do rozhodnutí ve věci samé, ale nenahrazuje rozhodnutí ve věci samé
- předběžné opatření ohledně úpravy poměrů nezletilého je vykonatelné okamžikem vynesení rozhodnutí (pokud v něm není stanoveno pozdější datum) a jeho výrok je závazný pro každého
- předběžné opatření lze nařídit pouze na nezbytně dlouhou dobu, max. na 3 měsíce, prodloužit lze jen výjimečně na max. 6 měsíců
- rodiče nezletilého, OSPOD a opatrovník mohou kdykoli soudu navrhnout zrušení předběžného opatření. O takovém návrhu musí soud rozhodnout bezodkladně, nejpozději do 7 dnů. Byl-li návrh zamítnut, může jej oprávněná osoba, neuvede-li v něm jiné důvody, opakovat až po uplynutí 14 dnů od právní moci rozhodnutí.
Výkon předběžného opatření
Nařídil-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do vhodného prostředí, zajistí současně jeho bezodkladný výkon. Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými orgány veřejné moci nezletilé dítě předá do vhodného prostředí; jestliže je dítě u jiné osoby nebo v zařízení, bude jim za účelem umístění do vhodného prostředí odňato. Při výkonu rozhodnutí je třeba postupovat citlivě s ohledem na dítě tak, aby nedošlo k nepřijatelnému zásahu do jeho psychického a citového vývoje nebo jinému neodůvodněnému zásahu do jeho práv. S ohledem na věk a rozumové schopnosti je dítě informováno o důvodech a všech krocích spojených s výkonem rozhodnutí. Zejména se mu s přihlédnutím k jeho rozumovým schopnostem a citovým vazbám vysvětlí důvody, které vedly k tomuto výkonu, kam bude převezeno, případně se mu zodpoví otázky, které v této souvislosti položí.
Kromě výše uvedeného může úřad obce s rozšířenou působností podat návrh soudu:
a) na rozhodnutí, zda je třeba souhlasu rodiče k osvojení dítěte,
b) na omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti anebo omezení nebo pozastavení jejího výkonu,
c) na nařízení ústavní výchovy,
d) na prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy,
e) na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na prodloužení doby trvání tohoto svěření a na zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do tohoto zařízení,
f) na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho zrušení,
g) na nařízení výchovného opatření, na prodloužení doby trvání tohoto výchovného opatření nebo na jeho zrušení,
h) na přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy,
i) na pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého rodiče,
j) na zachování povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku s dítětem u rodiče omezeného ve svéprávnosti,
k) na zbavení rodiče práva dát souhlas k osvojení nebo dalších povinností a práv osobní povahy, zbavil-li soud rodiče rodičovské odpovědnosti.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen před podáním některého z těchto návrhů soudu, nebo byl-li návrh podán rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte anebo státním zastupitelstvím podle zvláštního právního předpisu
a) projednat s rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte důvody, pro které má dojít nebo došlo k podání návrhu soudu, poučit je srozumitelně a prokazatelně o jejich právech a povinnostech vyplývajících z rodičovské odpovědnosti a důsledcích neplnění těchto povinností; to neplatí v případě, že rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte je nezvěstná, pro dlouhodobý pobyt v cizině nedosažitelná nebo pokud onemocněla chorobou, která znemožňuje takové projednání,
b) v rámci případové konference předem projednat důvody podání návrhu a zabývat se možnými způsoby jejich řešení; to neplatí, je-li zřejmé, že uspořádání případové konference by bylo nemožné nebo zjevně neúčelné,
c) uspořádat případovou konferenci v průběhu řízení soudu o svěření dítěte do náhradní péče, pokud nebyla uspořádána podle písmene b) již před zahájením tohoto řízení; ustanovení písmene b) věty za středníkem platí obdobně,
d) uskutečnit opatření sociálně-právní ochrany vyplývající z vyhodnocení situace dítěte a individuálního plánu ochrany dítěte, zejména poskytnout nebo zprostředkovat poradenství a pomoc při výchově rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, popřípadě uložit povinnost využít odborné pomoci,
e) zvážit uložení výchovných opatření s hodnocením výsledků jejich využití.
Důvodem podání návrhu nesmí být pouze nedostatečné bytové poměry nebo majetkové poměry rodičů dítěte nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče, jestliže jsou jinak tyto osoby nebo rodiče způsobilí zabezpečit řádnou výchovu dítěte a plnění povinností vyplývajících z jejich rodičovské odpovědnosti.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností také poskytuje součinnost soudu při výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí, která zahrnuje zejména vysvětlení nastalé situace dítěti a poskytnutí nebo zprostředkování odborné pomoci dítěti, případně rodičům. Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo osoby, které se účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny při provádění výkonu rozhodnutí postupovat s maximální možnou rychlostí.
V souvislosti s řešením sporu rodičů o výchově dítěte může soud rozhodnout o pobytu dítěte v zařízení poskytovatele zdravotních služeb, jen vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte a za podmínek, že
a) je prokázáno, že existuje naléhavá potřeba umístění dítěte do tohoto zařízení s ohledem na zájem dítěte a jeho další citový, psychický a rozumový vývoj,
b) nepostačuje využití jiných opatření k ochraně dítěte,
c) je soudem předem omezena doba pobytu dítěte v zařízení poskytovatele zdravotních služeb a
d) současně je rodičům uložena povinnost využít odbornou poradenskou pomoc směřující k nápravě vztahů v rodině.
Po umístění dítěte do ústavní výchovy nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen poskytnout rodiči pomoc uspořádat rodinné poměry, které by umožnily návrat dítěte do rodiny, pomoc při řešení životní a sociální situace, včetně hmotné úrovně rodiny, pomoc při spolupráci s orgány sociálního zabezpečení, Úřadem práce a dalšími státními a jinými orgány. K těmto účelům je také povinen zprostředkovat rodiči pomoc poradenského zařízení.