O umělém přerušení těhotenství podle vyhlášky č. 75/1986 Sb. těhotné do 16 let rozhodují zákonní zástupci nezletilé. Jde ale zároveň o zásah do tělesné integrity nezletilé. Pokud nezletilá dosáhla věku 14 let a zákroku odporuje, nelze jej provést bez souhlasu soudu (§100 NOZ). Od 16 do 18 let může rozhodnout o umělém přerušení nezletilá sama, ale o provedení zákroku lékař nebo zdravotní zařízení informuje zákonné zástupce.
Rodičovská odpovědnost nezletilé matky
- pokud nezletilá matka nenabyla plné svéprávnosti, výkon rodičovské odpovědnosti jí nenáleží v plném rozsahu až do doby, kdy plné svéprávnosti nabude (§ 868 NOZ)
- soud může nezletilé matce plnou svéprávnost přiznat (tzv. zplnoletnění podle § 37 NOZ)
- nezletilá matka má ze zákona svéprávnost v rozsahu povinnosti a práva péče o dítě – myšleno především osobní každodenní péči – i této dílčí odpovědnosti ji soud může rozhodnutím zbavit, zejména v případech, kdy nezletilá matka není schopna o dítě (samostatně) pečovat, návrh na zbavení může v takovém případě podat v zásadě kdokoliv
- v rozsahu rodičovské odpovědnosti přesahující péči o dítě nese rodičovskou odpovědnost za narozené dítě poručník, kterého jmenuje soud (§ 928 NOZ), ten má v zásadě všechny práva a povinnosti jako rodič, ale nemá vůči dítěti vyživovací povinnost, přičemž ale jeho rozsah práv a povinností může být rozhodnutím soudu upraven i jinak. Poručníkem může být rodič nezletilé matky (babička nebo dědeček narozeného dítěte).
Otec dítěte (pokud byl určen), jehož matka nemá plnou svéprávnost z důvodu věku, a který je sám nezletilý a není plně svéprávný, má totožné právní postavení jako nezletilá matka.
Pokud je určený (v rodném listu zapsaný) otec dítěte nezletilé matky sám zletilý, náleží mu plná rodičovská odpovědnost, má tedy všechna práva i povinnosti k dítěti (jejichž rozsah je v tu chvíli širší než u ne plně svéprávné matky) včetně vyživovací povinnosti a není nutné ustanovit poručníka, protože narozené dítě má svéprávného zákonného zástupce.
Zákonný zástupce nezletilé matky (prarodič) může rovněž požádat o svěření narozeného dítěte do své péče, vykonává pak klasickou péči jako tzv. třetí osoba, případně jako pěstoun.
Řízení ve věcech nezletilých je osvobozeno od soudních poplatků, náhrada nákladů řízení se obvykle nepřiznává.
Okruh sociálních dávek a nárok na ně:
Péče 3. osoby
- nejčastěji bývá prarodič dítěte, nebo někdo z rodiny, aby se zachovali vazby
- žádat o dávky lze opravdu až ve chvíli, kdy je dítě soudem svěřeno do péče (rozsudek o svěření dítěte do péče 3. osoby), vše probíhá ve zrychleném řízení, kde nejsou velké časové prodlevy, právě proto, aby nebylo narozené dítě bezprizorní, takže se fakticky nemůže stát, že by řízení trvalo několik měsíců
- nelze rozjet soudní řízení o svěření dítě, když dítě fakticky ještě není narozené, může nastat ještě spousta situací, které samotné svěření znemožní (úmrtí, …)
- ÚP bude vždy požadovat rozsudek soudu s vyznačenou právní mocí
Zpětné vyplacení rodičovského příspěvku a dopad na další dávky
Výplata porodného
- jedná se o jednorázovou dávku, která se do příjmu pro nárok na jiné dávky SSP a HN nezapočítává
Výplata rodičovského příspěvku
- rodičovský příspěvek se započítává jako příjem pro dávky SSP
- rodičovský příspěvek se započítává jako příjem pro nárok na dávky HN a to ze 100%
Zpětné doplacení rodičovského příspěvku
- pokud dojde k jednorázovému doplacení rodičovského příspěvku v daném měsíci, je tento příjem ze 100 % započten pro dávky HN do příjmu a to ze 100%
- reálně může opravdu dojít k tomu, že budou opakované dávky HN odejmuty pro vysoký příjem
- pro nárok na dávky SSP se bude příjem taktéž započítávat