Český ústavní pořádek upravuje zákaz diskriminace jednak v obecných ustanoveních (čl. 1 Listiny upravující rovnost všech lidí v důstojnosti a právech; čl. 3 odst. 1 Listiny, který zakotvuje nepřípustnost diskriminace a příkladmo vypočítává zakázané diskriminační důvody; čl. 4 odst. 3 Listiny, podle něhož zákonná omezení základních práv a svobod platí stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky), jednak v některých ustanoveních týkajících se základních práv (rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny, stejná ochrana vlastnictví bez ohledu na osobu vlastníka podle čl. 11 odst. 1 Listiny, atd.).
Základní práva podle české ústavy se však přímo aplikují zásadně jen ve vertikálních vztazích, tedy ve vztazích mezi jednotlivci a státem.