Rozhodnutí o povolení oddlužení
Jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení neodmítne ani nezamítne a nedojde k jeho zpětvzetí, insolvenční soud oddlužení povolí, obvykle zároveň s rozhodnutí o úpadku. V rozhodnutí stanoví mimo jiné lhůtu pro přihlášení pohledávek věřitelů.
Ve fázi insolvenčního řízení, jež následuje po rozhodnutí o úpadku a o povolení oddlužení, uplatňují věřitelé v soudem určené lhůtě své pohledávky, probíhá přezkum těchto pohledávek a je rozhodováno o určení způsobu, jakým oddlužení proběhne. Výsledkem je rozhodnutí soudu o schválení nebo neschválení oddlužení.
Přezkoumání pohledávek Po uplynutí lhůty pro přihlášení pohledávek insolvenční správce přihlášené pohledávky přezkoumá. Vyzve také dlužníka, aby se k pohledávkám vyjádřil.
Insolvenční správce poté sestaví seznam přihlášených pohledávek; u pohledávek, které popírá, to výslovně uvede. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon. Zajištění věřitelé se v seznamu uvádějí zvlášť. Seznam přihlášených pohledávek insolvenční správce sestavuje a doplňuje tak, aby jej mohl uzavřít neprodleně po skončení lhůty k podání přihlášek pohledávek a v dostatečném předstihu před termínem konání přezkumného jednání.
Přezkoumání přihlášených pohledávek
Přezkumné jednání
Přezkoumání pohledávek při přezkumném jednání se děje podle seznamu přihlášených pohledávek.
Popření přihlášených pohledávek
Pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé
Není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem.
Popření pravosti pohledávky
O popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.
Popření výše pohledávky
O popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky.
Popření pořadí pohledávky
O popření pohledávky co do jejího pořadí jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění. Ten, kdo popírá pořadí pohledávky, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena.
Lhůtu pro přihlášení pohledávek určí soud v usnesení o úpadku tak, aby nebyla kratší než 30 dnů a nebyla delší než dva měsíce.
Věřitelé uplatňují své pohledávky formou přihlášek na formulářovém tiskopisu. Jak již bylo řečeno, k pozdě podaným přihláškám soud nepřihlíží, resp. je soud odmítne. Tím věřitelé jednou provždy ztrácí právo k jejich uplatnění, to vše za předpokladu, že insolvenční řízení proběhne a skončí řádně. Přihlášené pohledávky přezkoumá insolvenční správce, přičemž současně vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Insolvenční správce následně vypracuje seznam přihlášených pohledávek.
Výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání. Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis.
Samotné popírání pohledávek je jedním z několika druhů tzv. incidenčních sporů. Incidenčními spory jsou dále spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty, spory o vypořádání společného jmění dlužníka, spory na základě odpůrčí žaloby, spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčního správce, popř. spory další, které zákon za incidenční označí. Svým charakterem jde převážně o spory, které by soud rozhodoval v rámci nalézacího řízení a které mají podstatný vliv na samotný průběh insolvenčního řízení, přičemž bez jejich vyřešení nelze v řízení pokračovat. Pro další průběh ve věci je tedy podstatné, aby soud v daných otázkách rozhodl.
Do okruhu rozhodovaných věcí se však mohou dostat i spory, k jejichž rozhodnutí by jinak soud neměl pravomoc, např. pokud jde o spory ze smluv, k jejichž projednání je pravomoc určena rozhodčí doložkou.
Z důvodu pravosti lze popřít též pohledávku, která se zakládá na neplatném právním úkonu, resp. na neplatné smlouvě či smluvním ujednání. Platí zásada, že insolvenční soud je vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, pouze tehdy, nabylo-li toto rozhodnutí právní moci před zahájením insolvenčního řízení. V opačných případech otázku platnosti rozhoduje insolvenční soud sám jako otázku předběžnou nebo v incidenčním sporu, a to bez ohledu na to, jaký soud nebo orgán by jinak měl pravomoc spor rozhodovat.
Toto může být rozhodující např. v případech, kdy návrh na oddlužení je podáván za osobu, která byla zbavena způsobilosti k právním úkonům; pokud dosud nebylo o dluzích této osoby pravomocně rozhodnuto, bude platnost právních úkonů, kterými se osoba zavázala, zkoumat insolvenční soud.
Ještě významnější je tato úloha insolvenčního soudu v případech, kdy sporné otázky vyplývají ze smlouvy, v níž byla sjednána rozhodčí doložka. U smluv s rozhodčí doložkou je možné (pokud ještě nebyl vydán rozhodčí nález) popřením pohledávky v rámci oddlužení dosáhnout toho, že otázku platnosti smlouvy nebo její části bude posuzovat insolvenční soud. To může být významné např. u smluv, ve kterých sjednávají některé úvěrové společnosti úroky nebo smluvní pokuty v nemorální výši (pro posouzení, jaká výše úroků a smluvních pokut je nemorální, je třeba vycházet z judikatury). Insolvenční soud, narozdíl od rozhodčích společností, skýtá záruky, že o neplatnosti smluvních ujednání pro rozpor s dobrými mravy rozhodne nestranně a v souladu s judikaturou. Vedle toho se v praxi začíná rovněž prosazovat postup popírání pohledávek přiznaných pravomocným rozhodnutím (zejména rozhodčích nálezů). I v těchto případech může insolvenční soud posoudit pohledávku spravedlivěji než rozhodce.
Důležitým pravidlem pro věřitele je rovněž povinnost přihlašovat pohledávky vůči dlužníkovi ve skutečné výši. Tím se má předejít situacím z minulosti, kdy byly podávány ze strany věřitelů návrhy na prohlášení konkurzu na základě zveličených nebo skutečnosti neodpovídajících pohledávek. Tento problém se sice týkal zejména obchodních společností, nicméně v podobě současného zákona se odráží rovněž v oddlužení fyzických osob. Bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. To ovšem neplatí v případě, že takové (částečné) zjištění pohledávky bylo odvislé od znaleckého posudku nebo úvahy soudu. V takovém případě by se k pohledávce nadále přihlíželo ve zbytkové výši, i když by byla o více než 50% nižší, než původní výše pohledávky, což se týká většiny sporů vycházejících z tzv. spotřebitelských smluv.
Popření pohledávky insolvenčním správcem
Rozdíl v popření vykonatelné a nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem spočívá v přesunu povinnosti žalovat a tím i důkazního břemene. U nevykonatelné pohledávky je nucen do 30 dnů od přezkumného jednání podat žalobu o určení pohledávky věřitel, u vykonatelných naopak ve stejné lhůtě insolvenční správce.
Zpráva pro oddlužení
Zprávu pro oddlužení s návrhem na způsob řešení oddlužení včetně návrhu a zdůvodnění výše zálohové splátky předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu spolu se zprávou o přezkumu.
Insolvenční správce ve zprávě pro oddlužení zhodnotí předpokládané plnění věřitelům při realizovaných způsobech oddlužení, odůvodní ocenění položek soupisu a připojí k ní znalecký posudek, je-li v majetkové podstatě nemovitá věc; navrhuje-li insolvenční správce provést oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, připojí rovněž propočet předpokládaného uspokojení nezajištěných věřitelů a návrh distribučního schématu splátkového kalendáře pro jednotlivé nezajištěné věřitele a vyjádří se také k návrhu dlužníka na jinou výši měsíčních splátek, byl-li podán.
Insolvenční soud přezkoumá zprávu o přezkumu a zprávu pro oddlužení a odstraní zpravidla po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v nich obsažené.
O zprávě o přezkumu a o zprávě pro oddlužení po jejich úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že tyto zprávy zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 7 dnů od zveřejnění zprávy o přezkumu a zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku mohou proti nim podat námitky; námitky nelze uplatnit vůči popěrnému úkonu.
Schválení oddlužení
Soud nařídí čas a místo konání schůze věřitelů. Na tomto jednání věřitelé a soud projednají případné námitky proti zprávě o přezkumu a určí se způsob oddlužení – o způsobu oddlužení rozhodují nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili své pohledávky. Věřitelé mohou hlasovat buď přímo při jednání soudu, nebo mimo schůzi věřitelů písemně. Nerozhodnou-li o způsobu oddlužení věřitelé, rozhodne soud.
Rozhodnutí o schválení oddlužení
Neprodleně po skončení jednání, při kterém byly projednány námitky věřitelů, rozhodne soud o tom, zda oddlužení schvaluje.
Insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.
V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční soud označí majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty.
V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční soud
a) uloží dlužníku, aby do podání zprávy o splnění oddlužení platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce stanovenou částku z příjmů, které získá po schválení oddlužení, a to podle poměru jejich pohledávek určeného ve zprávě pro oddlužení. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení,
b) označí příjmy, ze kterých by dlužník podle stavu ke dni vydání rozhodnutí měl uhradit první splátku,
c) označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než míra uspokojení a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli,
d) přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného (dále jen „plátce mzdy dlužníka“), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku,
e) uloží dlužníku povinnost vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení majetek náležející do majetkové podstaty a označí majetek,
f) uloží dlužníku povinnost využít služby odborného sociálního poradenství.
Účinky schválení oddlužení nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku.
I pro oddlužení splátkovým kalendářem zahájená do 31.5.2019 (před novelou) platí, že pokud soud v období do 12 měsíců od skončení mimořádných opatření v souvislosti s epidemií Covid-19, rozhoduje o změně podmínek za trvání oddlužení, může změnit i výši splátky tak, že nebude docházet ani k uspokojení pohledávek za podstatou a jim na roveň postavených.
Pro oddlužení splátkovým kalendářem zahájená do 30.6.2017 platí, že soud může změnit výši splátek i bez věřitelského výboru.
V insolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka do 31. května 2019, insolvenční soud nezruší schválené oddlužení, pokud by nesplnění podstatné části splátkového kalendáře bylo převážně způsobeno v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii.
Po dobu trvání účinků schválení oddlužení nemá nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nebo zahájení exekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, vliv na povinnost dlužníka naložit s příjmy určenými k plnění splátkového kalendáře způsobem určeným v rozhodnutí o schválení oddlužení.