Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.
• Zpeněžení majetkové podstaty
Při zpeněžení majetkové podstaty se postupuje podobně jako při zpeněžení majetkové podstaty v konkursu. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen.
Majetkovou podstatu lze zpeněžit
a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu,
b) prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí,
c) prodejem majetku mimo dražbu,
d) v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu.
O způsobu zpeněžení majetkové podstaty rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce.
Do majetkové podstaty s určitými výjimkami nepatří majetek, který dlužník nabude poté, co nastaly účinky schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojují pouze z výtěžku ze zajištění.
Zpeněžení majetku se podobně jako v exekuci nevztahuje na věci, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí – např. věci potřebné pro výkon zaměstnání, základní obvyklé vybavení domácnosti, předměty osobní potřeby. Věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou.
• Splátkový kalendář se zpeněžením majetkové podstaty
Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci majetek náležející do majetkové podstaty ke zpeněžení postupem obdobným podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a dále do doby podání zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
Splátkový kalendář se obecně stanovuje na dobu 5 let od schválení oddlužení do splnění oddlužení. Poté se posuzuje, kolik dlužník uhradil, na čemž závisí jeho šance na úspěšné splnění oddlužení a osvobození od placení zbytku pohledávek.
VÝJIMKA
Zkrácení doby plnění splátkového kalendáře na 3 roky u těchto osob:
– osoby, které jsou invalidní ve II. nebo III. stupni
– osoby, které mají nárok na starobní důchod před schválením oddlužení, a tento nárok trval po celou dobu oddlužení
– osoby, jejichž pohledávky nezajištěných věřitelů vznikly alespoň ze dvou třetin před dosažením 18 let věku dlužníka
Tyto osoby splní oddlužení při splnění základních podmínek oddlužení bez ohledu na procenta uspokojení pohledávek věřitelů.
Oddlužení splní také osoba, která za dobu tří let od schválení oddlužení uhradí svým nezajištěným věřitelům tímto způsobem alespoň 60% jejich pohledávek.
Jiná výše měsíční splátky
Dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení nebo v odůvodněných případech nejpozději při jednání s insolvenčním správcem při přezkoumávání přihlášených pohledávek, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše splátek určená zákonem způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží. Insolvenční soud může obdobně stanovit jinou výši měsíčních splátek i po schválení oddlužení, jestliže o to požádá dlužník pro změnu poměrů. Soud tak učiní jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše dosavadních splátek způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek.
Majetek, který dlužník není povinen vydat v oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty:
– majetek, jehož peněžením by se nedosáhlo uspokojení věřitelů (podle zprávy pro oddlužení)
– své obydlí, leda by jeho hodnota přesahovala hodnotu určenou násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti
pozn. autora: příslušné ustanovení § 398 odst. 6 IZ odkazuje při stanovení max. hodnoty obydlí, do které není nutné zpeněžení, na prováděcí předpis, který byl v červenci 2019 schválen vládou a měl by jako nařízení vlády být účinný nejpozději od 1.9.2019; mechanismus výpočtu je ale natolik složitý, že sem bude vložen odkaz na oficiální kalkulačku, až bude vytvořena
– majetek, který dlužník nabyl poté, co nastaly účinky schválení oddlužení (zákon může stanovit výjimky) – U tohoto způsobu oddlužení soud může dlužníkovi nařídit povinnost využít v rozsahu nejvýše 100 hodin služby odborného sociálního poradenství poskytované registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Tato služba se dlužníku poskytuje bez úhrady nákladů.
Komentář autora: V případě dlužníka s delší exekuční historií se jej zpeněžení majetku ve spojitosti se splátkovým kalendářem v zásadě nedotkne. Obvykle již nemá majetek, který by bylo možné zpeněžit, a nespadal by do výše uvedených výjimek.
Nedostatečně vysoký příjem
Pokud majetek a příjem dlužníka nedosahuje částky nutné pro vstup do oddlužení, je možné příjem navýšit příspěvkem od osoby blízké dlužníkovi. Třetí osoba se v takovém případě zaváže, že poskytne dlužníkovi měsíčně přesně určenou částku (obvykle ve výši zbývající do minimální měsíční splátky), která bude vyplacena insolvenčnímu správci a použita k úhradě nákladů oddlužení a uspokojení věřitelů. Pozor závazek třetí osoby trvá (podle znění smlouvy) obvykle celou dobu oddlužení a pokud nebude plněn dobrovolně, bude jej insolvenční správce vymáhat případně i exekučně. Třetí osoba by tedy měla k tomuto závazku přistoupit až po zralé úvaze. Vzor [Download nenalezen] zde.
V případě, že se oddlužení blíží ke konci a dlužník nedosáhne na uspokojení 30% pohledávek nezajištěných věřitelů, lze takto poskytnout dar dlužníkovi, který jej splatí jako mimořádnou splátku do oddlužení.
Splátkový kalendář fyzické osoby – podnikatele
Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník, který je fyzickou osobou – podnikatelem, povinen do doby podání písemné zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku, kterou v rozhodnutí o schválení oddlužení uloží insolvenční soud (dále jen „zálohová splátka“).
Výše zálohové splátky se určí z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za poslední zdaňovací období předcházející podání návrhu na povolení oddlužení a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Nebyla-li podnikatelská činnost vykonávána po celé zdaňovací období, určí se zálohová splátka z podílu zjištěného zisku a počtu měsíců, po kterou dlužník vykonával podnikatelskou činnost. Nelze-li takto zálohovou splátku dlužníka určit, určí se po vyjádření insolvenčního správce k očekávaným budoucím měsíčním příjmům dlužníka vycházejícím z rozdílu jeho reálně dosažených příjmů a reálně vynaložených výdajů za dobu jeho podnikání. Nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit ani takto, určí se z částky odpovídající měsíční průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
Dlužník je povinen vždy na konci zdaňovacího období předložit insolvenčnímu správci účetnictví či daňovou evidenci. Výše splátky může být poté upravena podle dosaženého zisku.