Třídění pohledávek
Především je třeba roztřídit pohledávky na:
• zajištěné = pohledávky, které mají zajištění, nejčastěji ručitele nebo zástavní právo, typicky hypotéční úvěr Zajištění věřitelé se uspokojují pouze ze zpěněžení zajištění, zůstává možnost zajištěných věřitelů nežádat zpeněžení zajištění (musí aktivně žádat, jinak bude zpeněžen), pohledávka jim v tom případě zůstává i po oddlužení, ale uspokojuje se i poté pouze ze zajištění
• nezajištěné = typicky spotřebitelské úvěry, půjčka, dluhy na nájemném a službách spojených s nájmem apod.
Další dělení je na pohledávky:
• vykonatelné = exekuovatelné, tj. nejčastěji přiznané pravomocným rozhodnutím soudu (platební rozkaz, rozsudek), rozhodce/rozhodčího soudu, platebním výměrem zdravotní pojišťovny, vykonatelným notářským/exekutorským zápisem; tj. mimo jiné také všechny, pro jejichž vymožení již nyní probíhá exekuce
• nevykonatelné = pohledávky, které nejsou dosud přiznány rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu a nelze je dosud exekuovat, patří sem i pohledávky, které dlužník řádně splácí
Pro stanovení skutečné výše pohledávek je třeba sečíst všechny pohledávky dlužníka, např. i úvěr, který dosud řádně splácí. U zajištěných pohledávek je třeba určit zajištění, z něhož se budou uspokojovat – zajištěné pohledávky se uspokojují jen ze zajištění, ani jejich případný neuhrazený zbytek nepřechází jako nezajištěná pohledávka k dalšímu uspokojení.
Dále je třeba vymezit
• pohledávky za podstatou dle § 168 zákona č. 182/2006 Sb.
= např. hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění
• postavené na roveň pohledávkám za podstatou dle § 169 zákona č. 182/2006 Sb.
= např. pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví, výživné
Všechny za podstatou i postavené na roveň pohledávkám za podstatou se uspokojují kdykoliv po rozhodnutí o úpadku v plné výši.
Dále je třeba vymezit
• pohledávky peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin
• pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti (např. trestným činem)
• pohledávky věřitelů na výživném ze zákona – jde o tzv. běžné výživné (nárok vzniká každý měsíc, dokud trvá vyživovací povinnost) i dlužné výživné
• pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobenou na zdraví
Na tyto pohledávky se nevztahuje osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, uspokojují se v plné výši kdykoliv během i po skončení oddlužení.
• pohledávky na pokutách za přestupky
Pokud vznikly před rozhodnutím o úpadku, jde o pohledávky mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, a proto se ve smyslu ust. § 170 písm. d) ins. zákona v oddlužení vůbec neuspokojují. Nelze je ani přihlásit, resp. jejich přihláška bude odmítnuta. Jde např. o pokuty za dopravní přestupky, výtržnost apod.
Ohledně paušálních nákladů správního řízení se dříve přihláška pohledávky také zamítala, neboť se mělo za to, že náklady jsou příslušenstvím pohledávky – např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 3 VSPH 2019/2014-P1-7 ze dne 22.9.2015. Později Nejvyšší soud dospěl v usnesení sp. zn. 29 NSČR 116/2015 ze dne 30.11.2017 k názoru, že paušální částka nákladů řízení v řízení o přestupcích vzniklá před rozhodnutím o úpadku není mimosmluvní sankcí ani jejím příslušenstvím a může být řádně přihlášena v ins. řízení a uspokojována.
Na situaci po skončení oddlužení osvobozením od placení zbytku pohledávek existují dva právní názory na možnost vynucení úhrady těchto pohledávek. První (a v současné době převažující v judikatuře) říká, že tyto pohledávky nelze uspokojit ani po skončení oddlužení (pokud skončí osvobozením) a fakticky tak nebudou uhrazeny vůbec. Druhý názor říká, že vzhledem k tomu, že pohledávka ve výši pokuty nemůže být v oddlužení uspokojována, nebude se na ni vztahovat ani osvobození po skončení oddlužení.
PŘÍSLUŠENSTVÍ POHLEDÁVEK
Pro účely oddlužení se nově posuzuje příslušenství pohledávek v rozsahu stanoveném přesně zákonem: úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů a smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky.
Část vyjmenovaného příslušenství pohledávky převyšující výši jistiny v okamžiku vzniku pohledávky se považuje za podřízenou pohledávku. Při posuzování splnění podmínek oddlužení (zejména uhrazení min. 30% pohledávek nezajištěných věřitelů) se k podřízeným pohledávkám nepřihlíží. Podřízené pohledávky se z výtěžku uspokojují až po uhrazení všech ostatních pohledávek.
Změna charakteru části příslušenství na podřízenou pohledávku se nevztahuje např. na náklady oprávněného na vymáhání pohledávky, náklady exekuce. Tato úprava se rovněž netýká dluhů z podnikání.
POHLEDÁVKY VZNIKLÉ V ZAHRANIČÍ
Postup a podmínky upravuje NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2015/848 ze dne 20. května 2015, o insolvenčním řízení zde, které se vztahuje na všechna řízení a jednání učiněná po 26. červnu 2017