Otázky a odpovědi
Jsem bez práce a nyní mě vyřadili z evidence nezaměstnaných. Kdo za mě bude platit zdravotní pojištění u Všeobecné zdravotní pojišťovny?
Nezaměstnaný občan České republiky, vyřazený z evidence úřadu práce, za kterého není plátcem pojistného stát z jiného důvodu (např. proto, že jde o osobu, která pečuje o děti, pobírá rodičovský příspěvek nebo je poživatelem invalidního důchodu), patří do kategorie pojištěnců označované OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). Pojistné OBZP a minimální pojistné zaměstnanců je v roce 2024 pro obě skupiny stanoveno na 2 552 Kč.
Pojištěnec je také povinen své zdravotní pojišťovně oznámit, že se stal sám plátcem pojistného.
Platbu pojistného je třeba poukázat na bankovní účet příslušného pracoviště pojišťovny (zpravidla podle místa trvalého pobytu), určený pro individuální platby. Variabilním symbolem pro individuální platby je číslo pojištěnce (rodné číslo).
Pojistné OBZP je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.
Zajímalo by mě, jaké zdravotní pojištění musí mít cizinci z mimoevropských zemí?
Cizinci některých zemí s kterými má česká republika uzavřené mezinárodní smlouvy mají za určitých podmínek nárok čerpat hrazenou zdravotní péči na území České republiky, vždy je však nutno ověřit aktuální znění bilaterální smlouvy a konkrétní podmínky https://mzd.gov.cz/seznam-mezinarodnich-smluv/ . Dále pak není doklad např. vyžadován po účastnících stipendijního programu Erasmus Mundus, Fulbrightova stipendijního programu, Evropské dobrovolné služby programu EK Mládež v akci a držitelích Evropského průkazu o zdravotním pojištění EHIC vydaného jiným členským státem EU. viz https://www.mvcr.cz/clanek/prehled-statu-a-kategorii-statnich-prislusniku-kteri-jsou-nebo-mohou-byt-vynati-z-povinnosti-dokladat-doklad-o-cestovnim-zdravotnim-pojisteni-na-zaklade-mezinarodni-smlouvy.aspx Na poskytování bezplatné zdravotní péče v rozsahu péče hrazené ze zdravotního pojištění pak mají nárok například žadatelé o mezinárodní ochranu po dobu řízení o jejich žádosti.
Ostatní cizinci kteří přijíždějí na turistickou návštěvu kratší než 90 dní většinou sjednávají základní cestovní pojištění, které jim zajišťuje úhradu pouze nutné a neodkladné péče, a to s pojišťovnou podle svého výběru.
Cizinec ze země mimo EU (který není vyňat z této povinnosti z důvodu sjednané bilaterální smlouvy) je povinen předkládat při žádosti o prodloužení víza nebo prodloužení pobytu doklad o zdravotním pojištění, které musí být sjednáno v rozsahu komplexní zdravotní péče, jak uvádí zákon o pobytu cizinců. Případně doklad o tom, že je zdravotní pojištění hrazeno zaměstnavatelem, jedná-li se typicky například o žádost o prodloužení zaměstnanecké nebo modré karty.
Od 1. 1. 2024 jsou nově účastníky veřejného zdravotního pojištění všichni cizinci mladší 18 let, kteří mají platné povolení k dlouhodobému pobytu. To se vztahuje na všechny typy dlouhodobého pobytu bez ohledu na jejich účel. Plátci pojištění jsou zákonní zástupci (rodiče) těchto dětí, kteří nejčastěji realizují pobyt jako držitelé zaměstnanecké nebo modré karty nebo jsou rodinnými příslušníky těchto osob. Matka s otcem pobyvající na území jako držitelé zaměstnaneckých karet pak mají hrazené pojištění z titulu zaměstnání. Za své dvě nezletilé děti tito rodiče odvádí do systému veřejného zdravotního pojištění jako samoplátci 2 x 2.552,- Kč každý měsíc.
Nezaplatil jsem zdravotní pojištění za dobu, kdy jsem byl bez příjmů a nebyl jsem veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Kromě dluhu ve výši cca 5000,- Kč po mě po 6 letech chtějí i penále ve výši cca 15 000,- Kč. Na dluh samotný peníze mám, ale na penále už ne. Mohu nějak požádat, aby mi ho prominuli?
Jednou z možností, jak vyměřit penále, je platební výměr. Vedle práva na odvolání proti platebním výměrům má plátce také možnost požádat o odstranění tvrdosti ve věci vyměření penále, přirážky k pojistnému nebo pokuty. Zdravotní pojišťovna může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při předepsání penále, jehož výše nepřesahuje 30 000 Kč ke dni doručení žádosti o odstranění tvrdosti. Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při uložení pokuty, vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 30 000 Kč. Žádosti o odstranění tvrdosti se nezasílají přímo Rozhodčímu orgánu, ale podávají se prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která zahájila správní řízení a vystavila Platební výměr. O odstranění tvrdostí přímo zdravotní pojišťovnou nebo Rozhodčím orgánem nelze rozhodnout, jestliže:
• plátce pojistného nezaplatil pojistné na zdravotní pojištění splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále,
• na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh,
• plátce pojistného vstoupil do likvidace,
Další možností je vydání výkazu nedoplatků – ten není rozhodnutím, je tedy vykonatelný již doručením. Proti výkazu nedoplatků je možné podat do 8 dnů od jejich doručení námitky, které však nemají odkladný účinek. Zdravotní pojišťovna do 30 dnů od doručení námitek výkaz buď (částečně) zruší nebo potvrdí. Výkaz nedoplatků může pojišťovna zrušit i na základě svého podnětu. Pokud poté pojišťovna na svém výkazu trvá a stejně tak pojištěnec jej popírá, následuje postup dle správního řádu.Jsem zaměstnaná na pracovní smlouvu, na výplatní pásce mi zaměstnavatel strhává pojistné na zdravotní pojištění.
Mám ale strach, jestli to pojistné za mě opravdu hradí, protože momentálně má nějaké finanční problémy. Může pojišťovna dlužné pojistné vymáhat po mě? Ošetří mě, i když pojistné hrazeno nebude?
Zaměstnavatel má v tomto ohledu dvě povinnosti – nahlásit nového zaměstnance jeho zdravotní pojišťovně, resp. nahlásit vznik pracovního poměru a pak za zaměstnance odvádět (hradit) pojistné. V případě, že nenahlásí vnik pracovního poměru a pak navíc neodvádí pojistné za zaměstnance, může se skutečně stát, že dluh na pojistném bude zdravotní pojišťovna vymáhat po zaměstnanci (pojištěnci). Bude ho totiž nejspíš považovat za osobu bez zdanitelných příjmů. V takovém případě je potřeba hned na první upomínku nebo výzvu pojišťovny reagovat prokázáním vzniku pracovního poměru (kopie pracovní smlouvy, kopie výplatních pásek apod.). Dluh pak bude vymáhán po zaměstnavateli. V případě, že zaměstnavatel změnu u zaměstnance (počátek pracovního poměru) řádně ohlásil, ale nehradil za něj pojistné, nemělo by se to zaměstnance nijak dotknout. Pojistné včetně sankcí a penále bude pojišťovnou vymáháno po zaměstnavateli. Právo na ošetření není nikdy pevně navázáno na hrazení pojistného, nehrozí, že by v takové situaci lékař mohl ošetření pojištěnce odmítnout.
Mému synovi je 16 let, už ukončil základní školní docházku, ale dál nestuduje. Není zaměstnaný, nepracuje a není ani veden jako uchazeč o zaměstnání na ÚP. Kdo za něj platí zdravotní pojištění?
Syn je osobou bez zdanitelného příjmu a je povinen platit pojistné sám. Při ukončení základní školy stát platí zdravotní pojištění do konce školního roku. https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/zdravotni-pojisteni-u-absolventa-zs
Jak je to prakticky s úhradou lékařské péče u nesmluvního lékaře hrazené z veřejného zdravotního pojištění? Myslím, že se moc neví, že pokud pacient zaplatí v hotovosti u lékaře, pojišťovna mu to neproplatí, resp.nemusí. Aspoň tak tomu rozumím, je to správně?
Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má pojištěnec právo na výběr zdravotní pojišťovny a právo na výběr lékaře a zdravotnického zařízení, kteří jsou ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně. Má rovněž právo na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Vybere-li si tedy lékaře, který nemá smlouvu s jeho pojišťovnou, tohoto práva se zříká, a poskytnutou péči musí hradit, i když by jinak byla hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Jak často lze změnit lékaře?
Registrujícího praktického lékaře můžete změnit po třech měsících od předchozí registrace. Pojištěnec má obecně (bez časové limitace) právo na výběr poskytovatele zdravotních služeb na území České republiky, který je ve smluvním vztahu k jeho zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení. Omezení, že toto právo může uplatnit jednou za 3 měsíce, se týká jen registrujícího poskytovatele zdravotních služeb, tedy praktického lékaře, gynekologa a stomatologa.
Zvolený lékař může odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči. Jiná vážná příčina, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí pojištěnce, je též přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Míru únosného pracovního zatížení a závažnost příčiny pro nepřijetí pojištěnce do své péče posuzuje zvolený lékař. Lékař nemůže odmítnout pojištěnce ze stanoveného spádového území a v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. Každé odmítnutí převzetí pojištěnce do péče musí být lékařem pojištěnci písemně potvrzeno.
Jak je to se zdravotním pojištěním, pokud jsem v domácnosti a celodenně pečuji o blízkou osobu – kdo platí zdravotní pojištění?
Záleží na stupni závislosti osoby, o niž je pečováno. Stát hradí pojistné na jedné straně za osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost). Na druhé straně hradí pojistné za osoby pečující o tyto osoby (viz předchozí věta), a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). V ostatních případech si musí pečovatel hradit pojistné sám (pokud vedle toho nespadá do jiné kategorie, za kterou hradí pojistné stát).