Osobní rozsah důchodového pojištění
Osobní rozsah důchodového pojištění označuje okruh osob, které jsou účastny na důchodovém pojištění. Přitom některé osoby jsou na tomto pojištění účastny povinně ze zákona a některé dobrovolně, tj. na základě přihlášky.
Okruh povinně účastných osob vypočítává § 5, zákona č. 155/1995 Sb. Jedná se například o zaměstnance v pracovním poměru, osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti, osoby pečující osobně o dítě ve věku do 4 let. Zpravidla jde o osoby starší 15 let.
Okruh dobrovolně účastných osob vypočítává § 6, zákona č. 155/1995 Sb. a jde například o studenty středních, vyšších odborných a vysokých škol nebo o uchazeče o zaměstnání v době, kdy nedostávají podporu v nezaměstnanosti / v rekvalifikaci. Jde pouze o osoby starší 18 let.
Jaký má význam, že spadám do okruhu osob, které jsou účastny na důchodovém pojištění? Zejména jsou s tím spojené určité povinnosti, z nichž nejdůležitější je platit pojistné (v některých případech je však za pojištěnce povinen platit pojištění zaměstnavatel nebo stát) a osvědčovat informace důležité pro důchodové pojištění. Dále je tento okruh základem pro určení doby pojištění, jež bývá rozhodujícím kritériem pro nárok na jednotlivé důchody.
Doba pojištění a náhradní doba pojištění Tyto pojmy přesně (a to velmi podrobnými výčty) definuje §11, zákona č. 155/1995 Sb.
Obecně lze říci, doba pojištění je dobou, po kterou byla osoba účastna na pojištění tak, že sama svou činností aktivně přispívala do systému sociálního zabezpečení (byla zaměstnaná, samostatně výdělečně činná apod.). Může jít o osoby spadající do okruhu osob jak povinně pojištěných, tak i dobrovolně pojištěných. Avšak platí, že pouze skutečnost, že osoba spadá pod tyto okruhy osob (např. má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti, podala přihlášku k dobrovolné účasti na pojištění), ještě sama o sobě nestačí k tomu, aby jí vznikla doba pojištění. Vágně řečeno, osoba musí skutečně přispívat (a tedy vydělávat) nebo skutečně platit dobrovolné pojistné.
Příklad: paní Anna uzavře dohodu o pracovní činnosti s firmou XY, přičemž jde o nepravidelnou výpomoc. Pracuje 4 měsíce, poté pro ni není práce. Firma s ní dohodu o pracovní činnosti neukončí s tím, že časem třeba opět práce bude. Takto uběhne dalších 10 měsíců, kdy paní Anna má uzavřenou dohodu, ale nepracuje. Těchto 10 měsíců nebude dobou pojištění.
Existují však „omluvné důvody“, které specifikuje odst. 4 písm. a § 16 zákona č. 155/1995 Sb. Jedná se např. o dobu dočasné pracovní neschopnosti, která začala nejpozději v poslední den ochranné lhůty. Pokud osoba nepracuje z omluvených důvodů, doba pojištění jí vzniká.
Náhradní doba pojištění je dobou, po kterou osoba sice přímo na základě své činnosti do systému sociálního zabezpečení nepřispívala, ale jsou tu okolnosti, pro které přesto spadá do okruhu pojištěných osob (pojistné za ni platí stát). Jedná se zejm. o osoby:
– které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před rokem 2010,
– osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti / při rekvalifikaci,
– osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání a nenáleží jim podpora v nezaměstnanosti / při rekvalifikaci pouze po dobu nejvýše jednoho roku, pokud jde o dobu vedení v evidenci před dosažením věku 55 let; nejvýše pak po dobu tří let,
– osoby pečující osobně o dítě ve věku do čtyř let,
– osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu (jakkoli starou), která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti nebo jde-li o blízkou osobu (o této době musí rozhodnout ČSSZ),
– poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod
– osoby po skončení výdělečné činnosti v době dočasné pracovní neschopnosti, pokud tato začala nejpozději v ochranné lhůtě, v době trvání podpůrčí doby u ošetřovného a peněžité pomoci v mateřství v období před porodem.
Náhradní doba pojištění vznikne pouze v případě, že byla získána na území ČR (u péče o dítě do 4 let se však nevyžaduje péče na území ČR) a doba pojištění trvala alespoň 1 rok.
Pro účely nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu se náhradní doba pojištění hodnotí stejně jako doba pojištění, nestanoví-li zákon o důchodovém pojištění něco jiného.