Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Musí se přitom řídit těmito pravidly:
- dovolená by měla být čerpána zpravicla v celku, a pokud je čerpána postupně, musí alespoň jedna část činit minimálně 2 týdny, leda by zaměstnanec souhlasil s něčím jiným
- dovolená má být vyčerpána v roce, za který náleží; výjimkou je pouze, pokud tomu brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody
- dovolenou nelze určit na dobu pracovní neschopnosti zaměstnance nebo na dobu jeho mateřské / rodičovské dovolené.
Nemohla-li být dovolená vyčerpána do konce roku, za který náleží, musí být vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení. Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Dovolenou je možné čerpat, určí-li tak zaměstnavatel, i pokud zaměstnanec dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, lze však předpokládat, že je splní do konce roku.
Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.
Náhrada mzdy
Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Za nevyčerpanou dovolenou přísluší zaměstnanci náhrada mdzy (ve výši průměrného výdělku) pouze v případě skončení pracovního poměru.