Podstatou pracovní cesty je časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce.
Protože tím dochází – byť dočasně – k prolomení zásady, že zaměstnanec pracuje pouze v místě, které si pro ten účel ve smlouvě sjednal, je zapotřebí, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem na vyslání na pracovní cestu domluvil. V praxi je běžné, že k této dohodě dochází již v pracovní smlouvě pro všechny budoucí pracovní cesty.
Zákoník práce obsahuje zvláštní ustanovení pro těhotné zaměstnankyně, popř. pro zaměstnance a zaměstnankyně, kteří pečují o děti do 8 let, popř. pro osamělé zaměstnance a zaměstnankyně, kteří pečují o děti do 15 let. Ti mohou být na pracovní cestu mimo obvod obce svého bydliště vysláni jen se svým souhlasem. Tento souhlas musí být znovu dán i v případě, že tito zaměstnanci poskytli svůj souhlas s vysíláním na pracovní cesty v pracovní smlouvě dříve, než se do uvedených chráněných skupin dostali. (§ 240, zákona č. 262/2006 Sb.)
Otázky a odpovědi
Když mě můj zaměstnavatel mě posílal na pracovní cestu k jinému zaměstnavateli, řekl mi, že pro něj mám vykonávat konkrétně stanovené úkoly. Nynější zaměstnavatel mi však řekl, že pro něj mám dělat úplně jinou práci (v souladu s vymezením práce v mé pracovní smlouvě). Když jsem odmítla, dal mi výpověď. Je to po právu?
Zaměstnavatel, u kterého jste na pracovní cestě, může být Vaším nadřízeným pověřen, aby Vám dával úkoly a řídil, organizoval a kontroloval Vaši práci. V pověření musí být stanoven jeho rozsah. Zda máte povinnost se řídit pokyny jiného zaměstnavatele, záleží na tom, odpovídají-li tyto pokyny pověření. O existenci a rozsahu pověření má Váš zaměstnavatel povinnost Vás předem informovat.
Váš zaměstnavatel však nemůže pověřit zaměstnavatele, u nějž jste na pracovní cestě, ani jeho vedoucí zaměstnance, aby vůči Vám činili právní úkony. K právním úkonům, jako je výpověď, ale např. i uzavření jakékoli dohody, tak jiný zaměstnavatel není ve vztahu k Vám oprávněn a výpověď, kterou jste dostala, je proto neplatná.