V roce 2025 bylo v občanském zákoníku definováno domácí násilí:
(1) Domácím násilím se rozumí násilné jednání vůči oběti v jakékoli formě, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení a kterým
a) bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do její tělesné integrity,
b) bylo nebo mělo být neoprávněně opakovaně nebo vážně zasaženo do její duševní integrity, svobody nebo důstojnosti, zejména v intimní oblasti, do její vážnosti, cti nebo soukromí nebo
c) byla vážně ohrožena nebo narušena její schopnost uspokojovat své základní potřeby nebo základní potřeby členů společné domácnosti.
(2) Obětí domácího násilí může být
a) osoba, která s osobou dopouštějící se domácího násilí žije nebo žila ve společné domácnosti, nebo osoba, jejíž domácnost osoba dopouštějící se domácího násilí opakovaně a dlouhodobě navštěvuje,
b) osoba blízká nebo ten, kdo jí dříve byl, nebo rodič společného dítěte nebo ten, kdo s osobou dopouštějící se domácího násilí vykonává rodičovskou odpovědnost.
Způsobem řešení domácího násilí může být omezení nebo vyloučení na určenou dobu právo v bytě bydlet. Takové omezení nebo vyloučení je možné nejdéle na dobu 6 měsíců, ze zvlášť závažných důvodů lze navrhnout znovu. Právo domáhat se ochrany proti domácímu násilí má nejen manžel, ale také každá jiná osoba, která žije s manžely nebo s rozvedenými manžely ve společné domácnosti.
Podle ust. § 400 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., je možné navrhnout v případě domácího násilí soudu předběžné opatření. Na vydání rozhodnutí má soud lhůtu 48 hodin. Pokud je návrh neúplný, soud vyzve k jeho doplnění a poučí navrhovatele.
Vyhoví-li soud návrhu na uložení předběžného opatření, uloží odpůrci předběžným opatřením zejména, aby
a) opustil společné obydlí nebo obydlí navrhovatele, jakož i jejich bezprostřední okolí, nezdržoval se ve společném obydlí nebo do nich nevstupoval,
b) nevstupoval do bezprostředního okolí společného obydlí, obydlí navrhovatele nebo navrhovatele a nezdržoval se tam,
c) se zdržel setkávání s navrhovatelem, nebo
d) se zdržel nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatele jakýmkoliv způsobem.
Pokud navrhovatel a odpůrce sdílí společné obydlí, poučí soud v rozhodnutí odpůrce o právu odnést si ze společného obydlí osobní věci. Navrhovatele soud poučí o dalších vhodných opatřeních směřujících k jeho ochraně, zejména o právu podat návrh na zahájení řízení ve věci samé – např. na vypořádání spoluvlastnictví (pokud je bydliště ve spoluvlastnictví), na vyklizení apod. Soud navrhovatele poučí také o možnosti podat návrh na prodloužení doby trvání předběžného opatření.
Výjimky vyplývající z plnění povinností uložených předběžným opatřením odpůrci stanoví soud, a to s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům.
Předběžné opatření trvá 1 měsíc od jeho vykonatelnosti, lze ho na návrh prodloužit až na max. 6 měsíců.