Dávkami pěstounské péče jsou
a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
b) odměna pěstouna,
c) příspěvek při převzetí dítěte,
d) příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla,
e) příspěvek při pěstounské péči.
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte je vyplácen měsíčně a činí podle věku a případného postižení dítěte cca 6300 – 12500,- Kč.
Odměna pěstouna náleží pouze při zprostředkované pěstounské péči a pohybuje se mezi výší stanovené minimální mzdy (1 dítě) a dvojnásobkem minimální mzdy (3 děti nebo 1 dítě závislé na péči jiné osoby ve II. – IV. stupni).
Příspěvek při pěstounské péči se poskytuje pěstounům nezprostředkované pěstounské péče při splnění podmínek. Činí 2,3 násobek životního minima, u osob, které mají k dítěti vyživovací povinnost 1,8 násobek životního minima (typicky prarodiče dítěte).
Příspěvek při převzetí dítěte je jednorázová dávka určená na pořízení oblečení a základního vybavení pro dítě přijímané do pěstounské péče a činí podle věku dítěte cca 10000-13500 Kč.
Příspěvek na zakoupení motorového vozidla je dávka, která se poskytuje osobě, která má v pěstounské péči minimálně 3 děti.
Podrobnosti o dávkách pěstounské péče a aktuální výši lze najít např. zde: https://www.mpsv.cz/davky-pestounske-pece-a-zaopatrovaci-prispevky-pro-mlade-dospele
Svěření dítěte do pěstounské péče a jeho odnětí od rodičů, kteří o něj pečovat chtějí by mělo být výjimečné. K tomu např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3146/21 ze dne 13.9.2022, v řízení šlo o nedostatečnou péči rodičů z důvodu nízkých intelektových schopností: „Odnětí dítěte z péče rodičů a jeho svěření do pěstounské péče podle § 958 občanského zákoníku je zcela zásadním zásahem do práva jak rodičů, tak dítěte na rodinný život, který musí být vždy považován za krajní řešení nedostatečné péče rodičů o dítě. Zásadně se musí jednat o opatření dočasné, doprovázené snahou příslušných orgánů veřejné moci napomoci co nejrychlejšímu opětovnému sloučení rodiny. Zcela stranou nemůže zůstat úvaha soudu, zda je v nejlepším zájmu dítěte, aby bylo odtrženo od svých rodičů a bylo jim navráceno až v pozdějším věku, kdy bude jeho citové pouto k pěstounům posíleno.
Rozhodující podmínkou pro svěření nezletilé do pěstounské péče je zjištění, jaká konkrétní rizika by hrozila v případě jejího ponechání v péči biologických rodičů. Toto krajní opatření nemůže být odůvodněno jen tím, že v jiném prostředí, do nějž by byla nezletilá umístěna, bude o ni postaráno „lépe“, než pokud by byla v péči rodičů. Absence jednoznačného zdůvodnění, proč by nezletilá nemohla být vrácena do rodičovské péče s deklarovanou pomocí příbuzných a pod zvýšeným dohledem OSPOD, je porušením ústavně zaručeného práva rodičů i nezletilé na rodinný život.“