V případě, že oprávněné dítě je schopno se již život samo, vyživovací povinnost zaniká. V nesporných případech rodič může prostě přestat platit výživné. U sporných případů a tam, kde není zjevné, jestli je potomek již schopen se sám živit či nikoliv, lze doporučit podat návrh na zrušení vyživovací povinnosti k soudu. Povinný rodič tak má v případě, že soud vyživovací povinnost k určitému datu zruší, jistotu, že se nevystavuje riziku vymáhání výživného a trestního stíhání pro neplnění vyživovací povinnosti.
Probíhá-li exekuce pro vymožení dlužného a/nebo běžného výživného a vyživovací povinnost zanikne, je nutné, aby se povinný domáhal zrušení vyživovací povinnosti. Exekuční titul – poslední rozsudek soudu, který přiznává právo na výživné – totiž není časově omezen a tudíž není jiný důvod k zastavení exekuce.
Povinný tedy musí podat k opatrovnickému soudu návrh na zrušení vyživovací povinnosti. Prokazovat bude, že oprávněný je již schopen se sám živit a vyživovací povinnost povinného tedy zanikla. Typicky půjde o situaci, kdy zletilý potomek ukončil přípravu na budoucí povolání, studium a začal pracovat.
V případě, že exekuce probíhá již jen pro běžné výživné srážkami ze mzdy a lze předpokládat, že povinný vzhledem ke svému chování i poměru k práci bude výživné plnit dále dobrovolně, může soud na návrh povinného výkon rozhodnutí nebo exekuci zastavit. Za splnění podmínek lze tento návrh povinnému jen doporučit, protože nevznikají další náklady exekuce a zároveň pokud jde o jedinou exekuci povinného, dojde k odblokování majetku povinného.