Ústní dohoda
Ústní dohoda mezi rodiči je výhodná především díky své flexibilitě a možnosti přizpůsobit se aktuální situaci dítěte i rodičů. Pro její fungování je však nutná bezproblémová komunikace mezi rodiči a určitý předpoklad ochoty ke kompromisním řešením. Nevýhodou je nevynutitelnost takové dohody a skutečnost, že může být kdykoliv porušena ze strany jednoho z rodičů. Obsah ústní formy dohody také nelze prokázat jiným subjektům (škola, pediatr atd.).
Písemná dohoda
Písemná dohoda (může být i s ověřenými podpisy rodičů) je lépe prokazatelná vůči jiným subjektům, ale nemusí pro ně být závazná. Pokud je dostatečně konkrétní, vymezuje poměry dítěte do budoucna a přináší tak oběma rodičům a vlastně i dítěti předvídatelnější formu péče a výživy. Obsah písemné dohody je na rodičích, ale měl by být v souladu se zájmy dítěte. V dohodě je vhodné vymezit rozsah a časový rámec styku dítěte s každým z rodičů a výši a splatnost výživného na dítě, pokud se rodiče tak dohodnou. Dohodou lze upravit pobyt dítěte u rodičů ve stejném rozsahu (střídavá rovnoměrná péče) i v rozdílném rozsahu včetně možnosti dohody, že o dítě bude osobně pečovat jen jeden z rodičů, zatímco druhý bude na jeho výživu přispívat finančně – hradit pravidelně výživné v dohodnuté výši. Nevýhodou písemné dohody je její nevynutitelnost, nezávaznost vůči třetím subjektům a snadná možnost porušení ze strany jednoho z rodičů.
VZOR DOHODY O ÚPRAVĚ POMĚRŮ NEZLETILÝCH
Písemná dohoda schválená soudem
Písemnou dohodu rodičů lze navrhnout soudu ke schválení. Lze také uzavřít dohodu o úpravě poměrů dítěte přímo při jednání u soudu. Soud v řízení o úpravě poměrů dítěte vždy sleduje především zájem dítěte. Pokud je dohoda rodičů uzavřená ústně při soudním jednání v zájmu dítěte, soud ji obvykle upřednostní před autoritativním rozhodnutím. Výhodou soudně schválené dohody rodičů, která má podobu pravomocného rozsudku, je její vymahatelnost (mezi rodiči navzájem) a závaznost vůči třetím osobám.
Dohodou lze upravit výchovu a péči obou rodičů, např. rytmus střídání pobytu dítěte u každého rodiče (pokud je to potřeba i včetně přesného časového harmonogramu), pobyt dítěte o víkendech a o prázdninách, výši výživného atd. Dohoda musí být v zájmu dítěte, aby ji soud mohl schválit. Neobstojí tedy např. dohoda o tom, že dítě ve věku 6 měsíců bude každý den dopoledne přebývat u matky a odpoledne u otce, přičemž oba žijí 100 km daleko od sebe. Takový rozsah přejíždění by nebyl v zájmu dítěte.