Určení otcovství
V případě sňatku před narozením dítěte je otcem (automaticky) manžel matky, je do matriky a rodného listu dítěte zapsán bez dalšího nutného kroku.
U nesezdaných lze určit otcovství souhlasným prohlášením obou rodičů – to lze učinit ještě před narozením k již počatému dítěti, nebo kdykoliv po narození dítěte (pokud není otcovství určeno); nezletilí tak mohou učinit pouze před soudem, zletilí plně svéprávní mohou před soudem nebo před matričním úřadem. V případě určení otcovství k nenarozenému dítěti je potřeba doložit doklady totožnosti obou budoucích rodičů, rodné listy, těhotenskou průkazku, pokud je matka po rozvodu nebo po smrti manžela, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství nebo úmrtní list manžela. V případě, že dítě je již na světě, dokládá se jeho rodný list (v němž není otec uveden) místo těhotenské průkazky, jinak totožné doklady. Správní poplatek se neplatí.
Pokud není vůle určit otcovství souhlasným prohlášením, lze podat návrh soudu na určení otcovství, návrh může podat domnělý otec, za nezletilou matku ho podává zákonný zástupce. V soudním řízení se otcovství určuje na základě tvrzení obou potenciálních rodičů, případně svědeckých výpovědí. V případě rozporů se provádí důkaz znaleckým posudkem zkoumajícím DNA, případně krevní zkouškou.
Od soudního poplatku je osvobozen navrhovatel v řízení o určení rodičovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné a navrhovatele v řízení o popření rodičovství. Pokud ale bude v řízení otcovství určeno, hradí soudní poplatek (2000,- Kč) a případné náklady řízení – např. náklady na znalecký posudek DNA, krevní testy apod. určený otec dítěte. Je také možné, že náklady řízení nese stát.
Náklady na znalecký posudek DNA stojí cca 15.000 Kč, krevní zkoušky stojí méně.
Více info včetně vzoru zde: https://clovekvpravu.cz/6-10-2-otcovstvi/
Popření otcovství
Otcovství může popřít:
1) Manžel
– manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Otcovství popírá vůči dítěti a matce, jsou-li oba naživu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému; není-li naživu žádný z nich, manžel toto právo nemá. – byla-li svéprávnost manžela před uplynutím popěrné šestileté lhůty omezena tak, že sám otcovství popřít nemůže, může je popřít jeho opatrovník, kterého pro tento účel jmenuje soud, a to ve lhůtě šesti měsíců od jmenování soudem
– dítě se narodí před 160. dnem od uzavření manželství = manžel může popřít své otcovství kromě těchto případů: souložil-li manžel matky s matkou dítěte v době, od níž do narození dítěte neprošlo méně než sto šedesát a více než tři sta dní, nebo věděl-li při uzavření manželství, že je těhotná
– dítě se narodí mezi 160. dnem od uzavření manželství a 300. dnem od jeho zániku nebo prohlášení za neplatné = manžel může popřít své otcovství, jen je-li vyloučeno, aby byl otcem dítěte – výjimku tvoří situace, kdy se dítě narodí v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství nebo řízení o neplatnost manželství a 300. dnem od zániku manželství nebo jeho prohlášení za neplatné a manžel prohlásí, že není otcem dítěte, zároveň jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte a matka se připojí se souhlasným prohlášením – viz bod „možnost“ u první domněnky otcovství
– otcovství nelze popřít k dítěti narozenému v době mezi stošedesátým dnem a třístým dnem od umělého oplodnění provedeného se souhlasem manžela matky, bez ohledu na to, jaké genetické látky bylo použito. To neplatí, otěhotněla-li matka dítěte jinak.
2) Muž, který dal souhlas k umělému oplodnění neprovdané ženy
– otcovství nelze popřít k dítěti narozenému v době mezi stošedesátým dnem a třístým dnem od umělého oplodnění provedeného se souhlasem muže, když matka není vdaná, bez ohledu na to, jaké genetické látky bylo použito. To neplatí, otěhotněla-li matka dítěte jinak.
3) Manžel, pozdější manžel
– popřel-li pozdější manžel své otcovství k dítěti matky znovu provdané, počíná šestiměsíční lhůta k popření otcovství dřívějšího manžela dnem následujícím poté, kdy se dozvěděl o rozhodnutí
4) Matka
– matka může do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel za obdobných podmínek jako manžel matky v bodě 1)
– matka dítěte může popřít, že otcem dítěte je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, a to ve lhůtě šesti měsíců od souhlasného prohlášení rodičů a pokud bylo souhlasné prohlášení rodičů učiněno již před narozením dítěte, pak ve lhůtě šesti měsíců od narození dítěte
5) Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením
– může otcovství popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte (např. zjistí, že je zcela neplodný) – lhůta pro popření je 6 měsíců od určení otcovství, nebo dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, do šesti měsíců od narození dítěte. Otcovství se v takovém případě popírá vůči dítěti a matce, pokud jeden z nich už nežije, tak vůči tomu živému; není-li naživu žádný z nich, nemá muž právo otcovství popřít. V případě, že byla svéprávnost muže, který otcovství popírá, před uplynutím popěrné šestileté lhůty omezena tak, že sám otcovství popřít nemůže, může je popřít jeho opatrovník, kterého pro tento účel jmenuje soud, a to ve lhůtě šesti měsíců od jmenování soudem.
Výjimka – zahájení řízení o popření otcovství i bez návrhu
Vyžaduje-li to zřejmý zájem dítěte a mají-li být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva, může soud i bez návrhu zahájit řízení o popření otcovství, bylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, ale otec dítěte takto určený nemůže být jeho otcem. Soud zpravidla současně pozastaví výkon rodičovské odpovědnosti. Může jít o situaci, kdy se biologický otec domáhá určení, že je otcem dítěte a matka mezitím s jiným mužem souhlasně prohlásí rodičovství.
Řízení o určení a popření otcovství
Příslušným je obecný soud dítěte a nelze-li ho určit, obecný soud matky.
Řízení lze zahájit jen na návrh s výjimkou případu, kdy bylo pravomocně určeno, že manželství zde není (pak zahájí řízení o určení otcovství ke společnému dítěti i bez návrhu).
Bylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, lze řízení o popření takto určeného otcovství zahájit i bez návrhu, vyžaduje-li to zřejmý zájem dítěte a mají-li být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva.
Účastníky jsou žena, která dítě porodila, dítě a muž, který o sobě tvrdí nebo o němž je tvrzeno, že je otcem dítěte (domnělý otec), nebo jehož otcovství má být popřeno.
S řízením o určení otcovství je spojeno řízení o péči o nezletilé dítě a o výživě nezletilého dítěte kromě případu určení otcovství k dítěti neprovdané matky a určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné.
Prominutí zmeškání lhůty k podání návrhu na popření otcovství
Byl-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty (6 měsíců od okamžiku, kdy se dozvěděl, nejpozději do 6 let od narození dítěte), soud může do 4 měsíců od podání návrhu zmeškání lhůty prominout, vyžaduje-li to zájem dítěte a veřejný pořádek. K rozhodnutí nařídí soud jednání, je-li to třeba. Lhůta se počítá nejprve subjektivně (do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o narození), poté objektivně (pokud se 6 let nedozvěděl o narození, uplynutím 6 let od narození). Typicky půjde o situace, kdy otcem je (bývalý) manžel matky automaticky, ale ve skutečnosti již matka žije s jiným partnerem, který se k dítěti hlásí, vyživuje je a chce se stát jeho otcem i po formální stránce, k čemuž svým jednáním směřuje, ale nebyl si vědom propadné lhůty k podání návrhu.
Navrhovatel podobně jako v řízení o popření otcovství soudní poplatek nehradí, náklady hradí ten, kdo v řízení „prohraje“ – buď ten, kdo podal neúspěšný návrh nebo ten, jehož otcovství bylo popřeno. V případě, že návrh podá otec, který otcovství popírá a soud otcovství popře, hradí náklady řízení matka.
Pokud bylo otcovství úspěšně (ve lhůtě) popřeno, lze opět určit otcovství k dítěti buď souhlasným prohlášením nebo návrhem na určení otcovství soudní cestou.
Více info včetně vzoru zde .