Pokud je dlužník ženatý/vdaná, je ke zvážení, zda je lepší, když podá insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení samostatně, případně oba podají samostatně nebo podají manželé společný návrh na oddlužení.
V případě, že návrh na oddlužení podá pouze jeden za manželů, obvykle hrozí, že věřitel vedle tohoto oddlužení bude svou pohledávku vymáhat (případně exekučně vymáhat) i po druhém manželovi, zvláště v případě, že pohledávka spadá do společného jmění manželů (dále sjm). Věřitel může získat svou pohledávku zpět pouze jednou, ale je možné, aby mu část uhradil dlužník v oddlužení a druhou část druhý manžel v exekuci.
Situace, kdy je lepší, aby každý z manželů podal svůj návrh na oddlužení, nastává zejména v případě, že každý z manželů má své dluhy, které nespadají so sjm a na druhé straně mají každý ve svém výlučném vlastnictví majetek vyšší hodnoty, zatímco v sjm je majetek pouze nižší hodnoty – typicky v situaci, kdy oběma manželům vznikaly dluhy před uzavřením manželství, které nyní netrvá dlouho.
Společný návrh manželů na oddlužení je dobrým řešením hlavně v situaci, kdy manželství trvá již delší dobu, většina dluhů spadá do sjm a manželé nevlastní hodnotný majetek mimo sjm. Ve společném návrhu musí manželé mimo jiné prohlásit, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek (tj. včetně výlučného majetku jen jednoho z manželů) byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů. V rámci insolvenčního řízení pak mají manželé postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.
Což znamená, že podmínky vstupu a splnění oddlužení musí splnit tak, jako by šlo o jednoho dlužníka.
Rovněž z toho plyne, že podmínky oddlužení musí plnit oba – pokud by např. soud zjistil u jednoho z manželů, že návrhem sleduje nepoctivý záměr, dopadnou důsledky (zamítnutí návrhu, popř. zrušení již schváleného oddlužení) na oba manžele.
Dále z toho plyne, že v řízení platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu obou.
Další kapitolkou jsou oddlužení osob krátce po rozvodu manželství, kdy např. není nebo bylo krátce předtím vypořádáno společné jmění manželů dohodou. V takovém případě obvykle alespoň část závazků pochází rovněž ze společného jmění manželů. Za trvání manželství by tedy věřitelé měli teoreticky nárok uspokojit svůj nárok z celého SJM. Žádná dohoda mezi manželi by tedy neměla věřitele v takovém případě zkrátit a na úhradu pohledávek by se mělo použít celé SJM.