Informace o jednotlivých pohledávkách může dlužník získat:
- žádostí o výpis řízení, v nichž dlužník figuruje
Žádost se podává na Okresním soudu, v jehož obvodu má nebo měl trvalý pobyt (případně na všech takových soudem za posledních cca 10 let) – nejlépe podat písemnou žádost o poskytnutí informací o všech soudních řízeních, v nichž je dlužník účastníkem v rozsahu: spisová značka, oprávněný/žalobce, povinný/žalovaný, výše jistiny, případně pověřený soudní exekutor/exekutorský úřad. Na základě těchto informací může pak dlužník v jednotlivých případech dle spisové značky nahlédnout do jednotlivých spisů a případně si z nich okopírovat rozhodnutí, či na základě těchto informací zjistit u konkrétního soudního exekutora aktuální informace o výši pohledávky.
* výpisem z Centrální evidence exekucí Lze jej získat na Czech pointu (např. na poště), cena vždy za stránku činí 50,- Kč (2022) – poskytuje se buď ve zjednodušené podobě (několik exekucí na stránku) nebo s podrobnými informacemi (1 exekuce na 1 stránku). Ve výpisu se zobrazují všechna v tu chvíli vedená exekuční řízení proti dlužníkovi. Výpis lze případně doplnit následným oslovením konkrétních soudních exekutorů podle spisových značek ve výpisu – spisová značka např. 067 EX 12345/2019 – číslo před písmeny EX, zde 067, je číslem soudního exekutora (všechny jeho spisy začínají tímto číslem). Kontakt na exekutora je možné podle jeho čísla dohledat v seznamu exekutorů
* oslovením příslušných věřitelů a žádostí o vyčíslení aktuální výše pohledávky. V této přípravné fázi nemá dlužník povinnost upozorňovat věřitele, že hodlá podat insolvenční návrh, resp. návrh na oddlužení. Naopak, pokud by upozornil jen některé ze svých věřitelů na tuto skutečnost, mohl by se teoreticky dopustit i trestného činu zvýhodnění věřitele.
Pohledávky vzniklé na základě ústních smluv
Zejména mezi příbuznými a přáteli a dlužníkem mohou vznikat ústní smlouvy o zápůjčce, které je v zásadě třeba jako závazky dlužníka zahrnout do oddlužení (pokud se nejednalo o dary). Může jít také o situaci, kdy věřitel za dlužníka uhradí jeho pohledávku (třeba nájemné) s tím, že mu to dlužník později vrátí, případně přímé poskytnutí finanční částky v hotovosti nebo na účet dlužníka, u nichž věřitel očekává jejich vrácení. Pro odstranění pochybností je možné sepsat před podáním insolvenčního návrhu uznání dluhu, v němž je dluh třeba specifikovat co do výše a důvodu vzniku, a to co nejpodrobněji. Obvykle jsou tyto zápůjčky bezúročné, lze se ale dohodnout i na přiměřeném úroku. Pokud nebyla určena splatnost zápůjčky, musí věřitel dlužníkovi vypovědět smlouvu o zápůjčce a nebyla-li určena výpovědní doba, činí dle ust. § 2393 zákona č. 89/2012 Sb. šest týdnů. Závazek se tedy v takovém případě stane splatným den následující po skončení výpovědní doby (tedy 6 týdnů a 1 den po doručení výpovědi ze strany věřitele). Tento proces lze v uznání dluhu nahradit dohodou věřitele a dlužníka, že závazek se stává splatným ke dni uznání závazku. Základní [Download nenalezen] lze obohatit o další dohody mezi dlužníkem a věřitelem – např. dohodu o splátkách.
Nebylo-li mezi stranami dojednáno jinak, od splatnosti do uhrazení dluhu může věřitel požadovat uhrazení rovněž úrok z prodlení v zákonné výši. Zákonná výše úroků činí podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Příklad: zápůjčku splatnou 15.1.2018 lze od 16.1.2018 úročit úrokem z prodlení ve výši 0,50 + 8 = 8,5% ročně (k 1.1.2018 byla 2T repo sazba 0,50).
Bez ohledu na oddlužení má podepsání uznání dluhu tyto důsledky:
– má se za to, že dluh ke dni uznání trval (tj. uznání závazku může zhojit i případné promlčení dluhu, jeho nejasnou výši apod.)
– prodlouží se doba promlčení – dluh se v uznané výši promlčí za 10 let od uznání dluhu, resp. za 10 let od doby, kdy měl dlužník dluh podle uznání dluhu splnit