Trestní právo, podobně jako právo občanské, rozdělujeme na odvětví práva hmotného a procesního.
Trestní právo hmotné zejména stanoví, co je trestným činem a jaký trest nebo ochranné opatření lze za něj uložit. Jeho předmětem je vztah mezi pachatelem trestného činu a státem – stát má právo a povinnost pachatele trestného činu (pokud nejde o bagatelní trestný čin) stíhat, odsoudit a uložit mu trest / ochranné opatření, čímž se naplňuje jednak represivní, jednak preventivní funkce trestního práva (k tomu blíže též [[účel trestu]]).
Trestní právo procesní upravuje trestněprávní vztahy, které vznikají v trestním řízení, tedy postup orgánů činných v trestním řízení a jiných osob na řízení zúčastněných
Základním účelem trestního práva procesního a trestního řízení je v souladu se zákonem odhalit pachatele skutku, který naplňuje znaky trestného činu podle trestního práva hmotného, vyšetřit tento skutek a postavit pachatele před soud, který rozhodne o jeho vině nebo nevině. Pokud je pachatel shledán vinným, uloží mu trest nebo ochranné opatření, případně upustí od potrestání, a zajistí výkon trestu i ochranného opatření. Cílem trestního řízení je spravedlivý proces ve smyslu základního ústavního [[práva na spravedlivý proces]]. Mezi další účely trestního řízení patří působení k předcházení a zamezování trestné činnosti.