Zaměstnanec je plátce pojistného, ale nemá povinnost pojistné sám odvádět – povinnost odvádět pojistné za zaměstnance má zaměstnavatel.
Zaměstnancem ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění je osoba, která má příjmy ze závislé činnosti nebo z funkčních požitků ve smyslu § 6, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s výjimkou případů uvedených v jednotlivých bodech pod písm. a) v § 5, zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištnění.
Za zaměstnance se například považuje:
- zaměstnanec v pracovním poměru
- zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti v měsíci, v němž dosáhl započitatelného příjmu
- zaměstnanec na dohodu o provedení práce v měsíci, za který mu byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. Aktuální změny od 1. 7. 2024 a 1. 1. 2025 viz https://www.cssz.cz/-/od-srpna-cekaji-zamestnavatele-u-dohod-o-provedeni-prace-zmeny
- člen statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, pokud mu je poskytována odměna (pozor: právnické osoby jsou např. i společenství vlastníků bytů, odměna např. členu představenstva tedy může založit povinnost SVJ odvést pojistné na zdravotní pojištění za „zaměstnance“)
- společník a jednatel společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti, likvidátor, pokud mají příjem za svou práci pro společnost
Výše pojistného:
Pojistné za zaměstnance hradí ze 2/3 zaměstnavatel, z 1/3 zaměstnanec. Zaměstanavatel je povinen odvádět obě části pojistného, část za zaměstnance sráží zaměstnanci ze mzdy. V některých případech však je zaměstnanci srážena i část pojistného, kterou by jinak hradil zaměstnavatel, a to jednak částka pojistného za dny neomluvené nepřítomnosti v práci, jednak se zaměstnanec může písemnou smlouvou se zaměstnavatelem zavázat zaplatit částku pojistného za dny poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu. (§ 9, zákona č. 48/1997 Sb.)
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.
Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jak stanoví § 2, zákona č. 592/1992 Sb.
Co vše se započítává do vyměřovacího základu zaměstnance, co je vyměřovacím základem v případě pracovního volna bez náhrady příjmu nebo pro které osoby se neuplatní minimální vyměřovací základ, stanoví § 3, zákona č. 592/1992 Sb.