Hodnocení snahy zvýšení příjmu vlastní prací
Zvýšení částky živobytí o 40% částky rozdílu mezi životním minimem a existenčním minimem
– osoba, která je uchazečem o zaměstnání a prokazatelně se snaží využít další možnosti zvýšení příjmu vlastní prací
– osoba, která má příjem z výdělečné činnosti
Hodnocení možnosti využití majetku
Zvýšení částky živobytí o 30 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem má osoba, která majetek
a) nemá,
b) má, ale nelze jej využít ke zvýšení příjmu,
c) má a využívá jej ke zvýšení příjmu.
K využití majetku musí dojít do uplynutí 3 měsíců, za které osoba pobírá dávku, jinak se stane osobou, která není v hmotné nouzi a pokud je jednotlivec, je mu odejmut příspěvek na živobytí. V případě, že jde o společně posuzovanou osobu, přestane se k němu přihlížet jako ke společně posuzované osobě.
Pokud je osoba vyloučena z okruhu osob v hmotné nouzi z důvodu nevyužití majetku ke zvýšení příjmu a pokud znovu o dávku požádá do 6 kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, aniž by prokázala splnění podmínek využití majetku, považuje se za osobu neprojevující dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Pokud osoba má majetek, který nevyužívá ke zvýšení příjmu, a dojde u ní k přerušení pobírání dávky pomoci v hmotné nouzi před uplynutím 3 kalendářních měsíců ode dne přiznání dávky a tato osoba znovu požádá o dávku do 6 kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, započítají se do doby potřebné pro hodnocení majetku i doby, které proběhly u předchozího pobírání dávky.
Posouzení využití majetku může být někdy předmětem správního uvážení – zda je účelné konkrétní majetek zpeněžit nebo jinak využít, za jakou cenu apod. Obranou proti přemíře správního uvážení je podmínka shodného rozhodování v obdobných případech.
Hodnocení možnosti uplatnění nároků a pohledávek
Nárok na zvýšení částky živobytí o 30 % částky rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem má osoba, která
a) nemá nároky ani pohledávky,
b) prokazatelně všechny své nároky a pohledávky uplatnila.
Pokud nedojde k řádnému uplatnění některého z nároků a pohledávek do uplynutí 3 měsíců, za které pobírá osoba nebo společně s ní posuzovaná osoba opakující se dávku, má se za to, že jde o osobu, která prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním.
Pokud je osoba vyloučena z okruhu osob v hmotné nouzi z důvodu neuplatnění nároků a pohledávek ke zvýšení příjmu a pokud znovu o dávku požádá do 6 kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, aniž by prokázala splnění podmínek uplatnění pohledávek a nároků, považuje se za osobu neprojevující dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Pokud osoba má nároky a pohledávky, které nevyužívá ke zvýšení příjmu, a dojde u ní k přerušení pobírání dávky pomoci v hmotné nouzi před uplynutím 3 kalendářních měsíců ode dne přiznání dávky a tato osoba znovu požádá o dávku do 6 kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, započítají se do doby potřebné pro hodnocení majetku i doby, které proběhly u předchozího pobírání dávky.
Posouzení řádného uplatnění všech nároků může být někdy předmětem správního uvážení – zda je účelné tu a tu pohledávku uplatnit či nikoliv. Obranou proti přemíře správního uvážení a nucení k uplatnění nesmyslných nároků je podmínka shodného rozhodování v obdobných případech.
Hodnocení možnosti zvýšení příjmu u nezletilých dětí
Pokud není využíván majetek nezletilého dítěte, přestože by mohl být ve prospěch společně posuzovaných osob využíván, nebo nejsou řádně uplatněny nároky a pohledávky tohoto dítěte, nezapočítává se příslušná částka zvýšení při využití majetku a uplatnění nároků a pohledávek u ostatních společně posuzovaných osob. Při zjišťování možnosti zvýšení příjmu využitím majetku nebo nároků a pohledávek u nezletilých dětí je orgán pomoci v hmotné nouzi povinen spolupracovat s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Pokud nedojde k využití majetku nezletilého dítěte, přestože by mohl být ve prospěch ostatních společně posuzovaných osob využíván, a to na základě vyjádření příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, popřípadě nejsou-li řádně uplatněny nároky a pohledávky tohoto dítěte po uplynutí 3 kalendářních měsíců, za které je pobírán příspěvek na živobytí, má se za to, že jde v případě rodiče (zákonného zástupce) tohoto dítěte o osobu neprojevující dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním.
V tomto případě jde hlavně o uplatnění nároku na výživné nezletilého dítěte – tedy určení otcovství (pokud není otec určen v rodném listě nezletilého), podání návrhu na určení/zvýšení vyživovací povinnosti, případně vymáhání dlužného výživného. V praxi jde občas o poměrně nadbytečné zatěžování soudů, zvláště v případě, že otec je neznámého pobytu, ve vězení nebo rovněž poživatelem dávek pomoci v hmotné nouzi. Úřad ale často podáním příslušného návrhu i přesto podmiňuje nárok na příspěvek na živobytí.