Příjem – posouzení příjmu pro účely nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi
Pro účely tohoto zákona se za příjem, není-li dále stanoveno jinak, považuje
- a) 70 % příjmu ze závislé činnosti (čistá mzda, plat) nebo náhrady mzdy vyplácené Úřadem práce v platební neschopnosti zaměstnavatele
- b) 80 % příjmu
1. z náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a z dávky nemocenského pojištění,
2. z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,
3. z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění,
- c) 100 % ostatních započitatelných příjmů podle ust. § 7 a 8 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, s výjimkou příspěvku na živobytí – například jde o příjmy z nájmů, podpora v nezaměstnanosti, příjem ze SVČ, dávky státní sociální podpory a dávky pěstounské péče s výjimkou příspěvku na bydlení a jednorázových dávek, výživné
Pro účely doplatku na bydlení se za příjem pro určení přiměřených nákladů na bydlení se považuje výše uvedený příjem, s výjimkou
a) dávek pěstounské péče,
b) příjmů z kapitálového majetku uvedené v zákoně o daních z příjmů, pokud nejde o plnění ze zákonného pojištění
c) další opakující se nebo pravidelné příjmy.
Příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob se pro účely příspěvku na živobytí rozumí příjem snížený o přiměřené náklady na bydlení.
Přiměřené náklady na bydlení
= odůvodněné náklady na bydlení, nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob
Odůvodněné náklady na bydlení
Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítávají
a) nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení nebo obdobné náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení do výše, která je v místě obvyklá; maximálně však do výše nákladů uvedených v ust. § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
b) pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu, maximálně však do výše, která je v místě obvyklá (v nájemní smlouvě obvykle uvedené jako služby, hradí se buď paušálně, nebo zálohami podléhajícími vyúčtování)
c) úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií
d) v případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiného než obytného prostoru nebo ubytovacího zařízení (typicky budovy se statutem ubytovny) úhrada nákladů na bydlení, a to do výše, která je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 80 % normativních nákladů na bydlení dle ust. § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
e) v případech ubytování v domově pro seniory, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově se zvláštním režimem, chráněném bydlení, domě na půl cesty, terapeutické komunitě, zařízení služeb následné péče, zdravotnickém zařízení lůžkové péče nebo v azylovém domě podle zákona o sociálních službách úhrada nákladů uvedená v písmenech a) až c), a to do výše, která je v místě obvyklá, maximálně však do výše normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře,
f) u stavby pro individuální či rodinnou rekreaci užívané vlastníkem úhrada nákladů uvedená v písmenech a) až c), a to do výše, která je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 90 % normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.
Do odůvodněných nákladů na bydlení se pro účely příspěvku na živobytí započítávají v případech, kdy nelze zjistit přesnou výši těchto nákladů, ale dotyčná osoba takové náklady prokazatelně vynakládá, náklady až do výše, která je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 75 % normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.