O příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení může žádat:
- osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zákona o evidenci obyvatel nebo která má na území České republiky trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců, a to pokud má bydliště na území ČR,
- osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu, a to pokud má bydliště na území ČR,
- cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva, a to pokud má bydliště na území ČR,
- občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zákona o pobytu cizinců po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, a to pokud má bydliště na území ČR; ke splnění hlášení podmínky k pobytu přitom stačí hlášení podle § 93, zákona č. 326/1999 Sb.
- rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu zákona o pobytu cizinců po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, a to pokud má bydliště na území ČR; ke splnění hlášení podmínky k pobytu přitom stačí hlášení podle § 93, zákona č. 326/1999 Sb.,
- cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropského společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a jeho rodinný příslušník, pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, a to pokud mají bydliště na území České republiky.
O mimořádnou okamžitou pomoc (MOP) může navíc (kromě výše uvedených osob) žádat kterákoli osoba, která na území ČR legálně pobývá. Pokud jde o MOP osobě, které s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům hrozí vážná újma na zdraví (§ 2 odst. 3), o tuto může požádat i osoba, která nesplňuje výše uvedené podmínky ani podmínku legálního pobytu.
K pojmu „bydliště“:
odst. 6, § 5 zákona č. 111/2006 Sb. uvádí definici pojmu „bydliště“ pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi a také dávek státní sociální podpory. Osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou.
Hlášený pobyt podle § 93 zákona o pobytu cizinců:
Hlášený pobyt (dle písm. d) se týká občanů EU a jejich rodinných příslušníků. Nejde o trvalý pobyt ani ve smyslu zákona o pobytu cizinců ani ve smyslu zákona o evidenci obyvatel. Občan EU, který hodlá v ČR pobývat déle než 3 měsíce a neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek má nárok, aby mu Policie vydala na jeho žádost potvrzení o přechodném pobytu na území. K žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území občan Evropské unie předloží
a) cestovní doklad (stačí občanský průkaz),
b) doklad potvrzující účel pobytu, ale jen v tom případě, že jde o zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost anebo studium; to znamená, že v případě, že jeho pobyt tady nemá vyjmenovaný účel, nemusí předkládat nic,
c) fotografie,
d) doklad o zdravotním pojištění, pokud je účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost, nemusí tento doklad předkládat
e) doklad o zajištění ubytování na území.
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám je občanem Evropské unie předloží navíc doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie.
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce společně s občanem Evropské unie, je povinen požádat policii o povolení k přechodnému pobytu. Žádost je povinen podat ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území. Policie vydá takovému rodinnému příslušníkovi povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie.
Okruh společně posuzovaných osob
Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby a podmínky pro nárok na dávku, která žádá o dávku, posuzují buď samostatně, nebo společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu (viz § 4, zákona č. 110/2006 Sb.)
U dávky doplatku na bydlení, kde se je okruh společně posuzovaných osob stejný jako u příspěvku na bydlení (= společně posuzovány jsou všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu, podmínka vedení společné domácnosti se nevyžaduje). Tato výjimka neplatí v případě doplatku na bydlení u jiné než nájemní formy bydlení (odst. 5 § 33, zákona č. 111/2006 Sb.).
V případě, že osobu lze posuzovat v rámci více okruhů společně posuzovaných osob, určí orgán hmotné nouze, do kterého okruhu osoba patří, podle skutečného soužití osob.
Vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob
I když je určen okruh společně posuzovaných osob podle § 4 zák. o životním a existenčním min., je možné z tohoto okruhu osobu vyloučit, a to ve dvou situacích:
- Orgán pomoci v hmotné nouzi má možnost vyloučit z okruhu společně posuzovaných osob ty osoby, které fakticky byt, ubytovací zařízení či jiný než obytný prostor společně s žadatelem o dávku neužívají, tzn. bydlí někde jinde.
Z judikatury: Prokázání této skutečnosti je na straně žadatele. Žadatel o dávku tuto skutečnost může prokázat např. tím, že vylučovanou osobu nemá přihlášenou ke službám spojených s užíváním bytu nebo ji nemá uvedenou v nájemní smlouvě, vylučovaná osoba má nájemní smlouvu k jinému bytu, kde ve skutečnosti bydlí, pošta potvrdí, že vylučovaná osoba neužívá tuto adresu. Ověřit tuto skutečnost lze např. výpověďmi sousedů, že vylučovaná osoba se v bytě žadatele nezdržuje, provedením sociálního šetření nebo šetřením v místě, kde žadatel bydlí. Pokud žadatel neuvede údaje potřebné pro ověření nároku na dávku a její výši, a tvrdí, že se v místě svého trvalého bydliště nezdržuje a bydlí jinde, musí orgán pomoci v hmotné nouzi trvat na tom, aby tuto skutečnost prokázal, neboť mu to ukládá zákon. V opačném případě se žadatel vystavuje riziku, že mu dávka nebude přiznána. V případě, že dávka bude vyplácená na základě nepravdivých údajů, bude mu posléze odňata a stanovena povinnost dávku vrátit.
- Možnost vyloučení může také nastat v případě, kdy osoby spolu sice užívají byt, ubytovací zařízení nebo jiný než obytný prostor, ale nehospodaří spolu a nemají vůči sobě obecně vyživovací povinnost (jsou k sobě tzv. osobami jinými). Toto vyloučení lze použít pouze v případě, pokud by se mělo jednat o stanovení okruhu společně posuzovaných osob, který je složen výlučně z jiných osob (nelze použít u okruhu osob, který je složen z rodičů a nezletilých nezaopatřených dětí, z manželů, z registrovaných partnerů, z rodičů a nezletilých zaopatřených dětí nebo z rodičů a zletilých dětí). Prokázání této skutečnosti je opět na straně žadatele, kdy musí dokázat, že má ve společném bytě, jiném než obytném prostoru nebo ubytovacím zařízení, které užívá s jinými osobami, vlastní věci (potraviny, hygienické předměty, oblečení apod.) pouze pro svoji potřebu a nejsou používány společně s ostatními osobami. Ověřit lze tuto skutečnost např. provedením sociálního šetření nebo šetření v místě, kde žadatel bydlí, dotazem u obchodníků, kde žadatel nakupuje, že hradí nákup sám za sebe apod. (Důvodová zpráva k zák. č. 252/2014 Sb., kterým se mění zák. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony; ze dne 2.7.2014.)
V obou uvedených případech jde jen o správní uvážení, které pak vede orgán pomoci v hmotné nouzi ke stanovení konkrétního okruhu společně posuzovaných osob.