Dávka je obvykle vyplácena oprávněné osobě, což je osoba, která o dávku žádá a která splňuje podmínky pro její přiznání. V určitých případech však může být příjemcem dávky někdo jiný, tzv. zvláštní příjemce.
Zvláštním příjemcem dávky může být jak fyzická, tak i právnická osoba; tato osoba však musí s ustanovením vždy souhlasit.
U nezletilých je ze zákona zvláštním příjemcem jejich zákonný zástupce (popř. jiná osoba, jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu). Jde-li o výplatu přídavku na dítě, je příjemcem osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření, což může být osoba odlišná od zákonného zástupce. Je-li nezletilý v zařízení ústavní výchovy, vyplácí se dávky tomuto zařízení.
Úřad práce má dále povinnost ustanovit zvláštního příjemce dávky v případech,
- kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo
- kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo
- nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat.
Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.
Zvláštní příjemce má povinnost dávky používat ve prospěch oprávněné osoby.
Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.
Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.
Příspěvek na bydlení použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce příspěvku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb.