Pokud se zaměstnavatel ocitne v platební neschopností, může zaměstnanec dosáhnout podle zákona č. 118/2000 Sb. náhrady dlužné mzdy od Uřadu práce. Za tím účelem musí být splněna řada podmínek.
Který zaměstnanec může žádat o náhradu dlužné mzdy?
Jen zaměstnanec, který
- byl u zaměstnavatele zaměstnán v pracovním poměru, na DPČ nebo DPP a
- má vůči zaměstnavateli nevyplacené mzdové nároky, které vznikly v rozhodném období
Rozhodné období je měsíc, kdy byl na zaměstnavatele podán insolvenční návrh (nebo vyhlášeno moratorium), 3 kalendářní měsíce před tímto měsícem a 3 kalendářní měsíce po tomto měsíci
Co jsou „mzdové nároky“, jejichž náhradu může zaměstnanec uplatnit u Úřadu práce?
- mzda (plat) a její náhrady
- odstupné
- odměna z dohodypokud jejich výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti
Kdy je zaměstnavatel v platební neschopnosti ve smyslu zákona č. 118/2000 Sb.?
- jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců
- a to dnem následujícím po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR, (příp. kdy bylo na něho vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení)
Jak se zaměstnanec dozví, že může uplatnit své nároky u Úřadu práce?
O možnosti uplatnění a o lhůtě pro uplatnění nároků se zaměstnanec dozví z úřední desky Úřadu práce (Úřad práce, příslušný podle sídla / místa podnikání zaměstnavatele, vyvěsí na úřední desce neprodleně poté, co ho soud vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení /= ihned po podání insolvenčního návrhu/ nebo o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení, informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Tyto informace rovněž sdělí ve stejné lhůtě Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení a současně je oznámí ve stejné lhůtě všem krajským pobočkám Úřadu práce a kontaktním pracovištím krajských poboček Úřadu práce, které je následující pracovní den po jejich obdržení od Ministerstva práce a sociálních věcí vyvěsí na své úřední desce nebo oznámí jiným rovnocenným způsobem.)
Jak může zaměstnanec své nároky uplatnit?
Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Úspěšné uplatnění může provést zaměstnanec jen v poměrně krátké lhůtě, která počíná běžet dnem, kdy místně příslušná pobočka Úřadu práce zveřejnila na úřední desce jméno zaměstnavatele v platební neschopnosti a končí uplynutím 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po tomto dni; lhůta však končí také dnem, kdy soud rozhodne o insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku (nebo zruší moratorium) = zaměstnanec by měl uplatnit nárok co nejdříve a neměl by se bát sám podat (pokud ví alespoň ještě o 1 věřiteli) insovelnční návrh – v tom případě je totiž ve výhodě, že ví, kdy byl návrh podán, a pravděpodobně stihne nárok uplatnit ještě předtím, než se rozhodne o insolvenčním návrhu, tzn. v každém případě včas.
Své nároky zaměstnanec uplatňuje písemnou žádostí. V žádosti uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch měl zaměstnavatel provést odvody pojistného. Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti.
V jakém rozsahu může zaměstnanec své nároky uplatnit?
Zaměstnanec uplatnuje všechny své splatné mzdové nároky (viz výše) za rozhodné období (viz výše), přičemž celková výše náhrady, která mu může být Úřadem práce vyplacena, je ještě omezena rozhodnou částkou, kterou stanoví a vyhlašuje ve sbírce zákonů Ministerstvo práce a sociálních věcí.