Dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení ráce jsou tzv. dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Spolu s pracovní smlouvou (která zakládá pracovní poměr) patří mezi základní pracovněprávní vztahy, v nichž jedině je zákonem dovoleno vykonávat závislou práci.
Na rozdíl od pracovního poměru se u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr předpokládá, že tyto slouží práci krátkodobější a nepravidelné nebo v limitovaném rozsahu. Důležitým znakem obou těchto dohod je, že se u nich neuplatní (pokud nebude dohodnuto jinak) ustanovení zákoníku práce o pracovní době a jejím rozvržení. Navíc zaměstnavatel je oprávněn, ale není povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu (zaměstanec si ji pak může rozvrhnout sám). Je tedy u těchto dohod mírně oslaben princip závislé práce. Dohody lze také snadno ukončit, a to bez nároku na odstupné.
Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava zákoníku práce pro výkon práce v pracovním poměru, pokud zákoník práce nemá pro dohody specidickou úpravu a pokud se nejedná o věci vyjmenované v odst. 2 § 77, zákona č. 262/2006 Sb., u kterých se použití úpravy zákoníku práce na dohody vylučuje.
Zdravotní a sociální pojištění u DPČ a DPP
U dohody o pracovní činnosti odvádí zaměstnavatel za zaměstnance pojistné na zdravotní a sociální pojištění obdobně jako u pracovního poměru. U dohody o provedení práce se pojistné na zdravotní a sociální pojištění neodvádí (platí se jen 15 % srážková daň z příjmu), což je také důvod obliby tohoto druhu dohod u zaměstnavatelů. Od 1.1.2012 však vzniká povinnost odvádět u DPP pojistné na zdravotní a sociální pojištění v těch měsících, v nichž byl zaměstnanci zúčtován započitatený (= hrubý) příjem v částce vyšší než 10 000 Kč.