Pracovní poměr může být sjednán na dobu neurčitou nebo na dobu určitou.
Pracovní poměr na dobu neurčitou je sjednán i tehdy, pokud ve smlouvě není výslovně sjednána doba trvání pracovního poměru. Pracovní poměr na dobu neurčitou trvá tak dlouho, dokud nebude ukončen některým ze způsobů předvídaných zákoníkem práce (viz kap. Zánik pracovního poměru).
Pracovní poměr na dobu určitou se zakládá ujednáním konkrétní doby (např. „do 1.1.2014“, „jeden rok“), případně jiné, objektivně nastávající informace (např. „po dobu žní“), která délku trvání pracovního vztahu limituje. Naopak není přípustné sjednat pracovní poměr na časový úsek, jehož délka plně závisí na vůli zaměstnavatele (např. „dokud bude potřeba“). Pokud je pracovní poměr sjednán na dobu konání určitých prací, musí zaměstnavatel zaměstnance na skončení těchto prací včas upozornit, zpravidla alespoň 3 dny předem. Pracovní poměr trvá tak dlouho, dokud neuplyne doba, na kterou byl sjednán, popř. dokud nezanikne jiným zákonným způsobem. Pokračuje-li však zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.
Omezení doby určité
Protože i ve sjednání pracovního poměru na dobu určitou je možno spatřovat ohrožení stability zaměstnání (podobně jako při ukončování pracovního poměru), je tato možnost svázána pravidlem, podle nějž nelze sjednat pracovní poměr mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem na delší určitou dobu nežli 3 roky, a smlouvu na dobu určitou lze jen dvakrát prodloužit nebo opakovat. Celkem tedy může být pracovní poměr na dobu určitou sjednán na 3+3+3 roky. Aby se doby určité začaly počítat „nanovo“ a k předchozím pracovním poměrům na dobu určitou se nepřihlíželo, musí od skončení posledního pracovního poměru na dobu určitou uplynout nejméně tři roky. Lze tedy legálně uzavřít pracovní poměr na dobu určitou poté, co uplynuly 3+3+3 roky pracovního poměru a poté 3 roky pauza.
Výjimku z tohoto pravidla představuje agenturní zaměstnávání.
V případě, že zaměstnavatel poruší uvedené pravidlo pro sjednávání pracovního poměru na dobu určitou, může se zaměstnanec bránit tak, že před uplynutím sjednané doby pracovního poměru zaměstnavateli oznámí, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. Potom se má za to, že jde o pracovní poměr na dobu neurčitou. V případě sporu se může zaměstnanec nebo zaměstnavatel obrátit na soud s žalobou na určení, zda byly splněny podmínky pro sjednávání pracovního poměru na dobu určitou. Tuto žalobu lze podat nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby. Po zmeškání této lhůty již neuspěje.
Otázky a odpovědi
Byl jsem přijat jako pomocná administrativní síla na dobu určitou 2 let. V době, kdy tato doba uplynula, jsme měli všichni hodně práce a zapomněli jsme na to, že bych měl skončit. Chodil jsem tedy do práce dál, mí nadřízení o tom věděli a normálně mi zadávali práci. Teď si na to vzpomněli a chtějí, abych na hodinu skončil bez nároku na mzdu za to, co jsem odpracoval. Je to po právu?
Pokud po skončení pracovního poměru pokračujete ve výkonu práce pro zaměstnavatele a činíte tak s jeho vědomím (k čemuž stačí i vědomí Vašeho nadřízeného), Váš pracovní poměr se automaticky „přenastaví“ na pracovní poměr na dobu neurčitou. O Vaše místo Vás tak Váš zaměstnavatel tak snadno připravit nemůže. Na mzdu máte pochopitelně nárok.Pracoval jsem na pracovní smlouvu na 2 roky pro společnost s ručením omezeným. Po uplynutí této doby mi bylo nabídnuto, abych dále pracoval pro dceřinou společnost této společnosti, a to opět na dobu určitou. Je to po právu?
Zákoník práce je jednoznačný v tom, že pracovní poměry, které se pro účely posuzování platnosti svého sjednání na dobu určitou sčítají, musí být uzavřeny mezi totožnými účastníky. Přestože dceřiná společnost může být majetkově i personálně propojena s mateřskou společností, pro niž jste dříve pracoval, z právního hlediska se jedná o dva různé subjekty. Postup Vašeho zaměstnavatele je tak po právu.