Odvolací řízení
Účastník řízení může podat odvolání proti rozhodnutí, pokud zákon nestanoví jinak, tj. odvolání je v zásadě možné proti všem rozhodnutím, výjimky zákon přímo jmenuje.
Odvoláním lze napadnout pouze výrokovou část rozhodnutí, odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.
Náležitosti odvolání
– náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.
– údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.
Odvolací orgán nepřihlíží v odvolání ke skutečnostem, které účastník mohl uplatnit již v řízení v prvním stupni, ale neuplatnil je. V odvolání lze poukázat na skutečnosti, které nebyly uplatněny v řízení v prvním stupni, jen pokud je účastník bez své viny uplatnit nemohl.
Odkladný účinek
= nestanoví-li zákon jinak, pak podá-li účastník odvolání, nenastává právní moc, vykonatelnost ani jiné právní účinky rozhodnutí, dokud nebude rozhodnuto o odvolání.
Odkladný účinek může správní orgán vyloučit, pokud
– to naléhavě vyžaduje veřejný zájem
– hrozí vážná újma některému z účastníků
– požádá-li o to účastník (pokud by tím zároveň nevznikla újma jiným účastníkům nebo by to nebylo ve veřejném zájmu).
Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci, musí být odůvodněn, ale nelze se proti němu odvolat.
Základní pojmy odvolání
Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je může sám zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže by s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání (tzv. princip autoremedury).
Nestanoví-li zákon jinak, je odvolacím správním orgánem nejblíže nadřízený správní orgán.
Odvolací orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy – tedy zákonnost řízení a rozhodnutí. Věcnou správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání nebo vyžaduje-li to veřejný zájem.
Rozhodnutí odvolacího správního orgánu – pokud odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné:
a) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví
b) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání
c) napadené rozhodnutí nebo jeho část změní; změnu nelze provést, pokud by tím některému z účastníků, jemuž je ukládána povinnost, hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se.
Je-li to zapotřebí k odstranění vad odůvodnění, změní odvolací správní orgán rozhodnutí v části odůvodnění.
Odvolací správní orgán nemůže svým rozhodnutím změnit rozhodnutí orgánu územního samosprávného celku vydané v samostatné působnosti.
Odvolací správní orgán nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ledaže odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem.
Odvolací správní orgán podané odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí, jestliže neshledá důvod pro postup podle předchozích odstavců, to platí i v případě, že zruší nebo změní jen část napadeného rozhodnutí, pak zbytek rozhodnutí potvrdí.
Lhůty pro vydání rozhodnutí v odvolacím řízení jsou stejné jako obecné lhůty pro vydání rozhodnutí ve správním řízení.
Odvolání může ten, kdo jej podal, vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí odvolacího správního orgánu. Pokud odvolatel vezme odvolání zpět, zastaví se dnem zpětvzetí odvolání odvolací řízení.
Původní napadené rozhodnutí nabývá právní moci dnem následujícím po zastavení odvolacího řízení.
Po zpětvzetí odvolání nelze odvolání znovu podat. Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se nelze dále odvolat.
Rozklad
Rozklad lze podat proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr, státní tajemník ministerstva, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni. Je to tedy v podstatě totéž jako odvolání, pouze název je jiný, pokud v prvním stupni rozhodoval nějaký ústřední správní orgán.
O rozkladu rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Návrh na toto rozhodnutí předkládá ministrovi nebo vedoucímu jiného ústředního správního úřadu rozkladová komise, která má min. 5 členů. Většinu členů rozkladové komise tvoří odborníci, kteří nejsou zaměstnanci ústředního správního úřadu.
Nestanoví-li zákon jinak, lze v řízení o rozkladu:
a) rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud se tím plně vyhoví rozkladu a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže by s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas, nebo
b) rozklad zamítnout Pokud to nevylučuje povaha věci, probíhá řízení o rozkladu obdobně jako řízení o odvolání.