Základními jednotkami územního členění ČR jsou obce. Za obce se považují i města a tvoří je jednak samotné (zastavené) území obce, tak i přilehlé území – lesy, pole, louky, vody, stráně atp.
Obec nebo její úřad je orgánem veřejné správy. Vykonává jednak tzv. samostatnou působnost, jednak v některých případech působnost přenesenou. Do samostatné působnosti především patří péče o hospodářský, sociální a kulturní rozvoj obce, ochrana životního prostředí obce a uspokojování potřeb občanů. Konkrétněji pak obec v samostatné působnosti zřizuje různá sociální zařízení, stará se o místní komunikace, veřejné osvětlení, odvoz odpadu atp. Tyto věci spravuje obec samostatně, což znamená, že její rozhodování není podřízené žádnému státnímu nebo jinému orgánu. V rámci výkonu samostatné působnosti podléhá pouze dohledu z hlediska dodržování zákonů.
V rámci přenesené působnosti se obec podílí na výkonu státní správy v rozsahu stanoveném nejrůznějšími zákony (stavebním zákonem, zákonem o přestupcích, o ochraně zemědělského půdního fondu atd.). ve svém rozhodování se zde musí obec řídit kromě obecně platných i předpisů i směrnicemi a pokyny ministerstev a jiných ústředních orgánů. V případě přenesené působnosti vykonává státní správu obecní úřad jako orgán státu.
Obec řídí a zastupují její orgány. Jsou to obecní zastupitelstvo, obecní rada, starosta, obecní úřad.