Klientka byla znásilněna přítelem, s nímž má dvě děti. Klientka je po trestném činu stále v péči ambulantního psychiatra, potýká se s psychickými následky. Poradkyně se ptá, jak může klientka uplatnit náhradu nemajetkové újmy a jaká práva klientka v nadcházejícím hlavním líčení má.
• nejprve obecně:
Klientka v trestním řízení vystupuje v několika rolích, které jsou upraveny různými právními předpisy, a z toho se odvíjí její postavení a její práva v trestním řízení.
Jednak již vypovídala v přípravném řízení a v hlavním líčení opět vypovídat bude jako svědek. Postavení svědka upravuje trestní řád a postavení některých svědků též zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka. Trestním řádem je upravena též veřejnost hlavního líčení a podmínky vyloučení veřejnosti z hlavního líčení (viz níže).
Zároveň je klientka poškozenou, a to znamená i stranou trestního řízení, z čehož jí vyplývají důležitá procesní práva upravená v § 43 a násl. trestního řádu, zejména: právo činit návrh na doplnění dokazování, nahlížet do spisů, zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu a zejména právo před skončením řízení se k věci vyjádřit.
– Na sdělování určitých informací týkajících se věci, v níž se stala obětí (např. o výsledku trestního řízení nebo dle§ 11 odst. 3 o propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu trestu apod.)
– Na ochranu před hrozícím nebezpečím (mj. prostředky podle zákona o Policii ČR či zákona o ochraně některých svědků; zejména krátkodobá ochrana, vykázání osoby ze společného obydlí, utajení totožnosti oběti)
– Na ochranu soukromí (ochranu osobních údajů oběti, jejího důvěrníka i zmocněnce)
– Na peněžitou pomoc od státu (§23)
– Na zabránění druhotné újmě (zejména zabránění kontaktu s pachatelem trestného činu (§ 17), šetrné provádění výslechu v otázkách směřující do intimní oblasti (§ 18), právo na výslech osobou stejného nebo opačného pohlaví (§19), zvýšená citlivost při výslechu zvlášť zranitelných obětí a provádění výslechu vyškolenou osobou ve vhodných prostorách, (§ 20), právo na doprovod důvěrníka (§ 21), právo učinit kdykoliv během trestního řízení prohlášení o dopadu trestného činu do života oběti (§ 22)).
Práva během hlavního líčení
1) Kontakt s obviněným při hlavním líčení
Jako oběť trestného činu má klientka právo žádat, aby byla učiněna potřebná opatření k zabránění jejího kontaktu s osobou, proti níž se vede trestní řízení (§ 17 odst. 1 zákona o obětech trestných činů), přičemž je-li zvlášť zranitelnou obětí, jsou orgány činné v trestním řízení povinny této žádosti vyhovět (§ 17 odst. 2), pokud tomu neodporuje povaha úkonu. U hlavního líčení může v protikladu stát zejména zajištění práva obviněného na obhajobu (jehož součástí je mimo jiné právo na přítomnost při hlavním líčení, právo vyjadřovat se k provedeným důkazům včetně výpovědi svědků apod.).
Byť to bylo navrženo v obžalobě, lze klientce doporučit, aby o opatření směřující k zabránění jejího kontaktu s obviněným sama ještě požádala (s odkazem na tato zákonná ustanovení). Minimální opatření, které soud může přijmout, by podle mého názoru bylo zabránění, aby došlo k vizuálnímu kontaktu, např. s použitím audiovizuální techniky (§ 20 odst. 4).
Klientka má zároveň právo žádat, aby některé osobní údaje (o bydlišti a doručovací adrese, o místě výkonu zaměstnání či povolání, osobních, rodinných a majetkových poměrech) byly vedeny odděleně tak, aby se s nimi mohli seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení, policisté a úředníci Probační a mediační služby činní v dané věci (§ 16). Právo žádat tuto ochranu uvedených osobních údajů má i důvěrník či zmocněnec oběti.
Podle § 14 má Policie povinnost v případě ohrožení bezpečnosti oběti provést opatření k zajištění jejího bezpečí. Mimo jiné jde o krátkodobou ochranu podle zákona o Policii ČR. Mohlo by tedy jít i o doprovod k hlavnímu líčení apod., pokud by hrozil kontakt s obviněným. Lze doporučit zjistit, zda bude mít k hlavnímu líčení doprovod a případně o něj požádat, pokud by hrozil kontakt s obviněným.
2) Vyloučení veřejnosti
Vyloučení veřejnosti z hlavního líčení upravuje § 200 trestního řádu:
„Při hlavním líčení může být veřejnost vyloučena, jestliže by veřejné projednání věci ohrozilo utajované informace chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost nebo jiný důležitý zájem svědků;…“
V případě klientky může být vyloučení veřejnosti odůvodněno zejména jiným důležitým zájmem klientky jako svědka. Opět lze doporučit, aby klientka sama o vyloučení veřejnosti požádala, s odůvodněním, že bude vypovídat o mimořádně citlivých a intimních otázkách, o kterých by nebyla schopna vypovídat před veřejností, a přítomností dalších osob by byla neúměrně zvyšována (zejména psychická) újma, která jí v souvislosti s tím trestným činem i v souvislosti s vedením trestního řízení vzniká (nebo něco v tomto smyslu).
3) Doprovod klientky
Klientku může poradkyně doprovázet k hlavnímu líčení (podle přání klientky a domluvy) jako veřejnost, důvěrník nebo zmocněnec.
a) Jako veřejnost bude poradkyně pouze přítomna, ale její pozice nebude nijak oficiálně zaznamenána, bude moci být přítomna pouze úkonům, u kterých smí být veřejnost, a naopak nebude moci být přítomna výslechu, pokud z něj bude veřejnost vyloučena.
b) Bude-li poradkyně důvěrníkem klientky, je její postavení upraveno zákonem o obětech trestných činů, podle kterého má oběť právo, aby ji k úkonům trestního řízení doprovázel důvěrník (§ 21 zákona o obětech trestných činů). Může být tedy přítomna všem úkonům, kterých se účastní klientka (tedy pouze v přítomnosti klientky). I pokud bude z výslechu klientky v hlavním líčení vyloučena veřejnost, má klientka ve smyslu § 201 odst. 2 trestního řádu právo žádat, aby poradkyně jako její důvěrník byla přítomna. Jako důvěrník ale nesmí žádným způsobem zasahovat do průběhu úkonu, zůstává tedy pouze psychickou podporou, ale nesmí např. vznášet námitky proti způsobu provádění výslechu (pokud by např. měla za to, že výslech klientky jako svědkyně není prováděn řádně, že není prováděn šetrně, nebo že při výslechu nebyly položeny důležité otázky apod.).
c) Pokud by si klientka poradkyni zvolila jako svého zmocněnce, je její postavení upraveno primárně trestním řádem. V případě zmocněnce jde již skutečně o zastoupení klientky jako poškozené (tedy jako procesní strany trestního řízení). Jako zmocněnec má poradkyně právo činit za klientku (tedy i bez její přítomnosti) všechny úkony, které smí činit poškozený (podávat za ní návrhy, podání, opravné prostředky), účastnit se všech úkonů, kterých se může účastnit klientka (tedy i pokud u nich klientka nebude, ale má na to právo; k právům poškozeného viz výše § 43 a násl. trestního řádu). Při výsleších jak klientky, tak ostatních svědků má zmocněnec právo poté, co položí své otázky orgány činné v trestním řízení, klást svědkům otázky a má také právo kdykoliv v průběhu provádění úkony (např. výslechu) vznášet námitky proti způsobu provádění úkonu. Jako zmocněnec má tedy poradkyně na rozdíl od důvěrníka možnost zasahovat do průběhu úkonů v trestním řízení. V takovém případě je ale poradkyně zároveň zástupcem klientky se vším všudy, mimo jiné by také byly poradkyni místo klientky doručovány písemnosti pro klientku (s výjimkou osobních předvolání apod., viz § 45a trestního řádu).
Zmocněnec poškozeného může být zároveň důvěrníkem, zákon to výslovně připouští. Pokud by se tedy poradkyně domluvila s klientkou na tom, že by se stala jejím zmocněncem, lze doporučit, aby ji klientka zároveň označila za svého důvěrníka, aby mohla plně využít všech oprávnění spojených s oběma pozicemi. V případě ustanovení poradkyně zmocněncem klientky, je na místě doporučit soudu v předstihu doručit dopis, ve kterém to klientka oznámí a přiloží plnou moc (ve které si klientka poradkyni zvolí zmocněncem ve smyslu § 50 odst. 1 trestního řádu). Od toho okamžiku by měl soud doručovat písemnosti jen zmocněnci (ten je pak předává a informuje o nich klientku). Plnou moc lze ale předložit (nebo i na místě udělit) i přímo u hlavního líčení.
Pro případ, že poradkyně bude v řízení vystupovat jako důvěrník nebo jako zmocněnec, lze rovněž k ochraně jejích zájmů doporučit, aby při prvním úkonu před soudem (ať již ústním či písemném, např. současně s doručením plné moci apod.) požádala, aby její osobní údaje byly chráněny ve smyslu § 16 zákona o ochraně obětí trestných činů.
Náhrada škody, nemajetková újma
Na náhradu škody a/nebo nemajetkové újmy má poškozený v rámci trestního řízení právo, pokud jej uplatní nejpozději před zahájením dokazování v hlavním líčení; o tomto právu musí být poškozený poučen. K poučení v praxi obvykle dochází při prvním výslechu/podání trestního oznámení na policii, kdy je poškozená (oběť trestného činu) obvykle rozrušená, takže se může stát, že nárok na náhradu škody uplatňuje až později – v níže uvedeném příkladu až těsně před hlavním líčením a má od ošetřujícího psychiatra přislíben znalecký posudek na stanovení výše její škody na zdraví, ale zatím má pouze předem stanovenou minimální výši škody na zdraví (stanovenou lékařem).
Z návrhu poškozeného, aby soud uložil v odsuzujícím rozsudku obžalovanému též povinnost k náhradě škody, musí podle § 43 odst. 3 trestního řádu vyplývat, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje.
Poškozený je zároveň povinen škodu doložit, přičemž k tomu může od soudu dostat přiměřenou lhůtu, nebrání-li tomu vážné důvody (těmi by mohlo být např. i to, že soud by byl již připraven k vynesení rozsudku a chtěl ve věci co nejdříve rozhodnout). Je tedy možné oznámit soudu, k jakému datu bude hotov lékařský posudek a uvidí se, zda bude soud ochoten na posudek počkat, či zda případně klientku s nárokem odkáže do občanskoprávního řízení. Nicméně i v občanskoprávním řízení by klientka posudek potřebovala, takže je rozhodně dobré jej mít.
Klientka by měla současně s návrhem na náhradu nemajetkové újmy předložit alespoň nějaké doklady ke svému nároku s tím, že samotný znalecký posudek bude později. Nicméně alespoň lékařské zprávy, ze kterých vyplývá, že navštěvuje psychiatra, potvrzení o tom, že lékařský posudek je zadán a zpracovává se, případně cokoliv dalšího, co dokládá, o jakou újmu se jedná.
V případě klientky přicházejí v úvahu (co se nemajetkové újmy týče) jednak škoda na zdraví (ve výši, v které bude vyčíslena znalcem), a dále nemajetková újma spočívající v zásahu do osobnostních práv klientky. Tam si klientka musí výši odškodného stanovit sama podle toho, jak závažnou újmu pociťuje (např. 100 000,- Kč). Odškodnění zásahu do osobnostních práv soudy v trestním řízení zatím zpravidla nepřiznávají, ale stojí za to se o to alespoň pokusit. Nárok lze potom uplatnit v občanskoprávním řízení.
Aby byl nárok uplatněn včas, je potřeba jej soudu doručit nejpozději při hlavním líčení před zahájením dokazování (nejpozději ihned poté, co bude přečtena obžaloba) – zmeškání této lhůty nelze v trestním řízení nijak zhojit (!) V ideálním případě se soudu návrh zasílá předem, ale to už možná nestihnete, tak ať si jej klientka podepsaný připraví k hlavnímu líčení (nicméně pokud můžete, zašlete jej hned v pondělí i poštou nebo zaneste i později přímo do podatelny soudu a nechte si na kopii potvrdit razítko podatelny, že návrh byl doručen). Nebude-li ale jistota, že byl návrh doručen soudu včas, musí jej klientka předložit i přímo při hlavním líčení. Musí se ale k hlavnímu líčení dostavit hned prvního dne na jeho začátku (nikoliv až v době, kdy je předvolaná, to už bude vypovídat jako svědek a to bude po zahájení dokazování) a pokud možno ihned návrh soudu předat. Máte-li kontakt na státní zástupkyni, doručila bych kopii návrhu též jí, případně jí jej předala před zahájením hlavního líčení na chodbě apod., ať ví, že se klientka s návrhem na náhradu škody připojila.
Peněžitá pomoc obětem trestných činů
Nárok na peněžitou pomoc je zakotven v zákoně č. 45/2013 Sb. o obětech trestné činnosti a o podaných žádostech na Ministerstvu spravedlnosti rozhoduje odbor odškodňování.
1. oběť, které bylo v důsledku trestného činu ublíženo na zdraví,
2. oběť, které byla v důsledku trestného činu způsobena těžká újma na zdraví,
3. osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem, registrovaným partnerem, dítětem nebo sourozencem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu,
4. oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a dítě, které je obětí trestného činu týrání svěřené osoby.
Ublížením na zdraví se v tomto případě rozumí takový zdravotní stav oběti, který jí znesnadňuje nejméně po dobu tří týdnů obvyklý způsob života a který vyžaduje lékařského ošetření. Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví zmrzačení, ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, ochromení údu, ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, mučivé útrapy, nebo porucha zdraví trvající nejméně po dobu 6 týdnů.
Výše peněžité pomoci
1. U ublížení na zdraví buď paušální částkou 10 000 Kč, nebo ve výši odpovídající skutečnému nároku poškozeného, maximálně však do výše 200 000 Kč.
2. U těžkého ublížení na zdraví buď paušální částkou 50 000 Kč, nebo ve výši odpovídající skutečnému nároku poškozeného, maximálně však do výše 200 000 Kč.
Skutečný nárok je nutné doložit, konkrétně např. všechna potvrzení o ušlé ztrátě na výdělku, potvrzení o výdajích a nákladech spojených s léčením. Přitom se odečítají částky, které oběť obdržela z titulu náhrady škody, pokud se tak stalo v době podání žádosti.
3. V případě trestného činu, v jehož důsledku došlo ke smrti, ve výši paušálu 200 000 Kč (jde-li o sourozence, pak paušál činí 175 000 Kč). Je-li více pozůstalých, bude poskytnuta peněžitá pomoc celkově do maximální výše 600 000 Kč, která se rozdělí podle počtu pozůstalých.
4. U trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a u trestného činu týrání svěřené osoby se hradí náklady psychoterapie a fyzioterapie či jiné odborné pomoci do výše max. 50 000 Kč.
Peněžitá pomoc se poskytne jen tehdy, pokud nemajetková újma, škoda na zdraví nebo škoda vzniklá v důsledku smrti způsobené trestným činem nebyla plně nahrazena (např. pachatelem, pojišťovnou apod.). Tato podmínka bude zkoumána zpravidla v době rozhodování o žádosti.
Podmínky pro poskytnutí peněžité pomoci, aneb co je třeba udělat, aby byla peněžitá pomoc poskytnuta:
trestný čin neprodleně oznámit Policii ČR; dát souhlas k trestnímu stíhání pachatele trestného činu v případě, kdy tento souhlas je podmínkou zahájení trestního stíhání; poskytnout orgánům činným v trestním řízení potřebnou součinnost; nebýt spoluobviněnou osobou; písemně a ve stanovené lhůtě podat žádost na Odbor odškodňování Ministerstva spravedlnosti ČR.
Žádost je třeba podat ve lhůtě do 2 let ode dne, kdy se oběť dozví o následcích trestného činu, nejpozději však do 5 let od spáchání trestného činu.
Žádost je možné formulovat volně. Musí však vždy obsahovat následující informace:
- jméno a příjmení poškozeného, jeho datum narození, bydliště, rodné číslo, kontaktní adresu, případně i telefonní spojení,
- označení útvaru Policie ČR nebo jiného orgánu činného v trestním řízení, který o trestném činu vede řízení + poslední rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení,
- údaje o škodě a o jejím rozsahu, včetně informace o tom, co už bylo uhrazeno, a o tom, co poškozený učinil k vymáhání škody,
- údaje o majetkových a výdělečných poměrech poškozeného,
- pokud o peněžitou pomoc žádá pozůstalý, musí též uvést, kolik dalších osob splňuje podmínky pro poskytnutí peněžité pomoci.
Doporučujeme použít dotazník, tedy formulář, který je internetu (www.justice.cz)
Žádost a přílohy zašlete nejlépe doporučeným dopisem na adresu:
Ministerstvo spravedlnosti ČR
Odbor odškodňování
Vyšehradská 16
128 10 Praha 2
Kopii své žádosti a originály potvrzení si pečlivě uschovejte.