Způsob výkonu trestu odnětí svobody upravuje zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody. Tento zákon spolu s vyhláškou č. 345/1999 Sb., řád výkonu trestu, upravuje mimo jiné práva a povinnosti odsouzených, nalezneme zde např. podmínky přijímání návštěv, korespondence, zařazování odsouzených do práce, vzdělávání odouzených, zacházení s odsouzenými vč. kázeňských trestů nebo odměn apod.
Přijetí do výkonu trestu
Odsouzený se přijímá do výkonu trestu na základě písemného nařízení výkonu trestu, které vyhotovuje soud prvního stupně jakmile je rozhodnutí vykonatelné, nebo v některých případech odvolací soud ihned po vyhlášení rozhodnutí. Zpravidla současně s nařízením výkonu trestu soud vydává usnesení o započtení vazby nebo trestu podle § 92, zákona č. 40/2009 Sb.
Soud může poskytnout odsouzenému přiměřenou lhůtu, aby si mohl obstarat své záležitosti; lhůta může činit nejvýše jeden měsíc od okamžiku, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí ukládající nepodmíněný trest odnětí svobody. Podmínkou poskytnutí této lhůty je, že nebylo z konkrétních skutečností zjištěno, že pobyt odsouzeného na svobodě je nebezpečný, nebo nevyplývá-li z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, a není dán důvod pro okamžité nařízení výkonu trestu odnětí svobody.
Nenastoupí-li odsouzený trest v určené lhůtě nebo jeho pobyt na svobodě je nebezpečný nebo je-li obava, že uprchne nebo se bude skrývat, vydá soud příkaz k dodání odsouzeného do výkonu trestu.
Odklad výkonu trestu
Odklad výkonu trestu je možný z několika důvodů:
- Ohrožení života a zdravíSoud i bez návrhu odloží na potřebnou dobu výkon trestu odnětí svobody, jestliže z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného nebo z jiných skutečností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví. Pokud z tohoto důvodu žádá o odklad výkonu trestu odsouzený a soud má za to, že tyto důvody nejsou zřejmě dány, vyzve odsouzeného, aby nejpozději při nástupu výkonu trestu předložil příslušné věznici zprávu o svém zdravotním stavu. Zjistí-li věznice, že zdravotní stav odsouzeného mu neumožňuje podrobit se výkonu trestu odnětí svobody, podle povahy navrhne soudu jeho odklad nebo přerušení.VZOR Žádost o odklad ze zdravotních důvodů
- Těhotná žena nebo matka novorozeného dítěteSoud i bez návrhu odloží výkon trestu těhotné ženě nebo matce novorozeného dítěte na dobu jednoho roku po porodu.VZOR Žádost o odklad z důvodu těhotenství / novorozeného dítěte
- Trest nepřevyšující jeden rokZ důležitých důvodů může soud odložit výkon trestu na dobu nejvýše 3 měsíců od právní moci rozhodnutí, jímž byl trest nepodmíněného odnětí svobody uložen. Další odklad výkonu trestu nebo jeho odklad na dobu delší než tři měsíce může povolit soud jen výjimečně ze zvlášť závažných důvodů, zejména mohl-li by výkon trestu mít pro odsouzeného nebo jeho rodinu mimořádně těžké následky. Odklad lze povolit nejvýše na dobu 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, jímž byl trest nepodmíněného odnětí svobody uložen. Je-li obava, že odsouzený uprchne nebo zneužívá-li povoleného odkladu, soud odklad odvolá.VZOR Žádost o odklad z důležitých důvodů
Zařazení do typů věznic, přeřazení do jiné věznice
Rozsudek, kterým soud ukládá nepodmíněný trest odnětí svobody, musí obsahovat výrok o způsobu výkonu tohoto trestu. Trest může být vykonáván ve věznici:
- s dohledemSoud zpravidla zařadí do věznice s dohledem pachatele, který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin, a kterému byl uložen trest za přečin spáchaný z nedbalosti.
- s dozoremSoud zpravidla zařadí do věznice s dozorem pachatele, který již byl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin a kterému byl uložen trest za přečin spáchaný z nedbalosti, nebo pachatele, který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin a kterému byl uložen trest za úmyslný trestný čin ve výměře nepřevyšující tři léta.
- s ostrahouSoud zpravidla zařadí do věznice s ostrahou pachatele, kterému byl uložen trest za úmyslný trestný čin a nejsou splněny podmínky pro jeho umístění ve věznici s dozorem, nebo pachatele, který byl odsouzen pro přečin spáchaný z nedbalosti a nebyl zařazen do výkonu trestu do věznice s dohledem nebo s dozorem,
- se zvýšenou ostrahouSoud zpravidla zařadí do věznice se zvýšenou ostrahou pachatele, kterému byl uložen výjimečný trest, trest odnětí svobody za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo za zvlášť závažný zločin.Soud může zařadit pachatele do věznice jiného typu, má-li se zřetelem na závažnost trestného činu a na stupeň a povahu narušení pachatele za to, že bude působení na něj, aby vedl řádný život, v jiném typu věznice lépe zaručeno.
Dosáhnout změny věznice před výkonem trestu lze jen odvoláním proti rozsudku, dokud tento nenabyl právní moci. Za trvání výkonu trestu je možné žádat soud, aby rozhodl o přeřazení do jiné věznice, která se od stávající může lišit o jeden stupeň (např. z věznice s dozorem do věznice s dohledem). Důvodem pro přeřazení do věznice s mírnějším režimem je, že chování odsouzeného a způsob, jakým plní povinnosti, odůvodňují závěr, že přeřazení přispěje k jeho nápravě. Soud může rozhodnout o přeřazení do věznice s mírnějším režimem také na návrh odsouzeného, pokud tento již ve věznici určitého typu vykonal nepřetržitě alespoň jednu čtvrtinu uloženého trestu, nejméně však šest měsíců. Není-li tomuto návrhu vyhověno, může ho odsouzený opakovat až po uplynutí šesti měsíců od skončení řízení o jeho posledním návrhu. O přeřazení rozhoduje okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává, na návrh státního zástupce, ředitele věznice nebo odsouzeného, anebo bez takového podnětu. Před rozhodnutím musí být odsouzený vyslechnut. Proti rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.
VZOR Žádost odsouzeného o přeřazení
Umísťování odsouzených, umístění do jiné věznice
Odsouzený nastupuje do výkonu trestu ve věznici, která je soudem určena ve výzvě k nástupu trestu. Z důležitých důvodů může odsouzeného k nástupu výkonu trestu přijmout i jiná věznice. Další umísťování odsouzených do jednotlivých věznic v souladu s rozhodnutím soudu o zařazení do určitého typu věznice provádí generální ředitelství Vězeňské služby ve spolupráci s ředitelem věznice, ve které odsouzený nastoupil k výkonu trestu; při rozhodování se řídí zejména druhem programů zacházení s odsouzenými realizovaných v jednotlivých věznicích a podle možností též přihlíží k tomu, aby odsouzený vykonával trest odnětí svobody co nejblíže místu pobytu blízkých osob. Rozhodnutí o umístění se bez odkladu sdělí osouzenému, aby o něm mohl informovat blížké osoby; pokud odsouzený nemá prostředky na to, aby informoval blízké osoby, odešle informaci o svém pobytu na náklady věznice.
Odsouzený může být přemístěn do jiné věznice na přechodnou dobu z důvodů uvedených v § 9, vyhl. č. 345/1999 Sb. Na dobu nikoli přechodnou může být přemístěn:
- rozhodnutím generálního ředitelství Vězeňské služby z důvodů hodných zvláštního zřetele v zájmu zabezpečení plnění účelu výkonu trestu nebo zabezpečení plnění úkolů Vězeňské služby
- po vzájemné dohodě ředitelů věznic stejného základního typu uplatňujících obdobné programy zacházení s odsouzenými za účelem prohloubení výchovného vlivu výkonu trestu
- na základě kladného rozhodnutí o žádosti odsouzeného nebo jemu blízkých osob
Žádost o přemístění do věznice stejného typu může tedy podat odsouzený nebo osoba jemu blízká u ředitele věznice. Žádost by měla být odůvodněná. Důvodem může být např. přemístění blíže k bydlišti blízkých osob, aby se podpořil kontakt těchto osob s odsouzeným. Je dobré zdůraznit, že přemístění odsouzeného bude motivující pro nápravu odsouzeného, povede k prohloubení výchovného vlivu na odsouzeného apod. Žádosti však nemusí být vyhověno; důvodem jsou obvykle kapacitní důvody. Eventuelně může kdokoli směřovat podnět k přemístění generálnímu ředitelství Vězeňské služby, pokud jsou pro přemístění důvody zvláštního zřetele hodné v zájmu zabezpečení plnění účelu výkonu trestu.
Přerušení a upuštění od výkonu trestu
- je-li odsouzený stižen těžkou nemocí, může soud rozhodnout o přerušení výkonu trestu
- je-li trest vykonáván na těhotné ženě nebo matce dítěte mladšího jednoho roku, soud výkon trestu přeruší vždy
- onemocněl-li odsouzený nevyléčitelnou životu nebezpečnou nemocí nebo nevyléčitelnou nemocí duševní, může soud upustit od výkonu trestu odnětí svobody.
Přerušení výkonu trestu v řádu dnů, jehož doba se započítává do doby výkonu trestu, je možné také v případech stanovených zákonem o výkonu trestu odnětí svobody, o tom rozhoduje ředitel věznice.
PODMÍNĚNÉ PROPUŠTĚNÍ Z VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY
Vzor žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
- U většiny trestných činů je po vykonání ½ trestu možné podmíněné propuštění, a to za těchto podmínek:
- odsouzený ve výkonu trestu svých chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení, a zároveň
- od odsouzeného lze očekávat, že v budoucnu povede řádný život, nebo
- soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného.
- zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu a
- zda částečně nebo zcela nahradil či jinak odčinil škodu nebo jinou újmu způsobenou trestným činem.
- U odsouzeného, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný trestný čin (vyjmenováno v zákoně) a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, je možné, aby jej soud podmíněně propustil z výkonu trestu již po odpykání jedné třetiny trestu.
- Podmíněné propuštění za vzorné chováníJestliže odsouzený za přečin prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba, může ho soud podmíněně propustit na svobodu i předtím, než vykonal potřebnou část uloženého trestu odnětí svobody.
- Podmíněné propuštění u trestných činů zvlášť nebezpečnýchU trestných činů, které vyjmenovává odst. 4 § 88, zákona č. 40/2009 Sb., je možné podmíněné propuštění za stejných podmínek až po vykonání 2/3 trestu odnětí svobody a navíc s podmínkou, že nehrozí s ohledem na okolnosti činu, za který byla osoba odsouzena, a povahu její osobnosti opakování spáchaného nebo jiného obdobného zvlášť závažného zločinu.
- Podmíněné propuštění u výjimečného trestuU výjimečného trestu je rovněž možné podmíněné propuštění, soud však může v rozsudku vedle výjimečného trestu stanovit, že doba výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se pro účely podmíněného propuštění do doby výkonu trestu nezapočítává.Zkušební doba a přiměřené povinnostiPři podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let; zkušební doba počíná podmíněným propuštěním odsouzeného na svobodu. Soud může zároveň vyslovit nad pachatelem dohled a současně uložit, aby ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, se pachatel zdržoval v určené době ve svém obydlí nebo jeho části. Soud může pachateli uložit další přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti. Podmíněně propuštěnému za vzorné chování soud uloží, aby se v určeném období zdržoval ve svém obydlí , nebo aby vykonal prospěšné práce, nebo aby složil peněžní částku na pomoc obětem trestné činnosti.Rozhodování o podmíněném propuštěníO podmíněném propuštění se rozhoduje na návrh:a. státního zástupce a. odsouzeného; pokud odsouzený žádá z důvodu vzorného chování, musí k žádosti připojit kladné stanovisko ředitele věznice. Byla-li žádost odsouzeného o podmíněné propuštění zamítnuta, může ji odsouzený opakovat teprve po uplynutí jednoho roku od zamítavého rozhodnutí, ledaže by žádost byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro podmíněné propuštění. a. zájmového sdružení občanů, nabídlne-li převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného. Se souhlasem odsouzeného se zájmové sdružení může vyžádat od ředitele věznice sdělení o stavu převýchovy odsouzeného. Soud může uložit zájmovému sdružení v případě podmíněného propuštění odsouzeného kontrolu nad chováním odsouzeného a podávání zprávy o způsobu života odsouzeného v pravidelných termínech. a. ředitele věznice a. bez žádosti (z podnětu kohokoli)K rozhodnutí je příslušný okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává. Nebrání-li tomu důležité důvody, je třeba o návrhu rozhodnout nejpozději do 30 dnů od jejich doručení soudu. Odsouzený musí být v řízení vyslechnut s výjimkou případu, kdy se rozhoduje na návrh ředitele věznice.
Přeměna trestu odnětí svobody na domácí vězení
Soud může po výkonu poloviny uloženého trestu odnětí svobody (nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu) přeměnit odsouzenému za přečin zbytek trestu v trest domácího vězení, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život. Při přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení se každý den nevykonaného zbytku trestu odnětí svobody počítá za jeden den trestu domácího vězení.