Jedná se o zjednodušenou formu řízení, jejímž cílem je rychle dospět ke konečnému rozhodnutí. Riziko, že se toto řízení bude konat na úkor práv obviněného, je vyváženo tím, že proti trestnímu příkazu (jímž se zpravidla končí tento typ řízení) lze podat odpor a tím vrátit věc do „klasického řízení“, konkrétně do stadia hlavního líčení.
Zkrácené přípravné řízení lze konat jen u trestných činů, k jejichž projednání jsou příslušné [[okresní soudy]] a za které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, a zároveň:
a) podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté, nebo
b) v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v § 179b zákona č. 141/1961 Sb. postavit před soud.
Ve zkráceném přípravném řízení postupuje policejní orgán podobně jako při prověřování a vyšetřování u klasického řízení.
Osoba, proti níž se řízení vede, se ve zkráceném přípravném řízení nazývá podezřelý. Obviněným se stává až doručením návrhu na potrestání soudu.
Podezřelý má stejná obhajovací práva jako obviněný. Nejpozději na počátku prvního výslechu mu musí být sděleno podezření a učiněn o tom záznam do protokolu. Do dvou týdnů od sdělení podezření musí být zkrácené přípravné řízení musí být skončeno. Policejní orgán předloží státnímu zástupci stručnou zprávu o jeho výsledku spolu s navrhovanými důkazy.
Státní zástupce může rozhodnout tak, že:
- věc odloží (zejm. není-li tu podezření pro spáchání trestného činu, dojde-li ke schválení narovnání)
- odevzdá věc jinému příslušnému orgánu
- opatřením vrátí věc policejnímu orgánu k došetření
- podmíněně odloží podání návrhu na potrestání (§ 179g, zákona č. 141/1961 Sb., obdoba podmíněného zastavení trestního stíhání)
- vydá návrh na potrestání
Návrh na potrestání má stejné náležitosti jako obžaloba s výjimkou odůvodnění.