Trestní řízení se zahajuje na základě podnětu, kterým může být trestní oznámení, nebo výsledky vlastní činnosti orgánů činných v trestním řízení. Trestní oznámení je povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán. Na žádost oznamovatele je povinen do jednoho měsíce od oznámení jej vyrozumět o učiněných opatřeních.
Přípravné řízení se zahajuje nikoli již podnětem, nýbrž formálním úkonem – sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. Opis záznamu se doručuje státnímu zástupci.
Následuje první fáze přípravného řízení – prověřování. K prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, opatřuje policejní orgán podklady (např. spisy), vysvětlení (od fyzických a právnických osob nebo státních orgánů) a zajišťuje stopy trestného činu (ohledání věci a místa činu, pořizování zvukových a obrazových záznamů, daktyloskopických otisků, prohlídka těla …).
Ve fázi prověřování ještě nevystupuje osoba obviněného. Ten, kdo je fakticky podezřelý (např. proti němu bylo namířeno trestní oznámení), může být vyzván k podání vysvětlení stejně jako jakákoli jiná osoba a bude mít i stejná práva (blíže viz kapitolu Obviněný).
Za určitých okolností lze v této fázi již vyslechnout svědka, má-li jeho výpověď povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu (jde např. o cizince, který později již nebude k zastižení) nebo jde-li o osobu mladší patnácti let. Takový výslech se provádí v přítomnosti soudce, který odpovídá za zákonnost jeho provedení.
V této fázi řízení lze také na základě pověření policejním prezidentem použít [[ operativně pátrací prostředky]].
Prověřování by mělo být skončeno ve lhůtách uvedených v § 159, zákona č. 141/1961 Sb. Prověřování končí některým z těchto rozhodnutí:
- odložením (zejm. z důvodu, že nejde o podezření z trestného činu, nebo se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání)
- odevzdáním věci (např. k řízení o přestupku)
- zahájením trestního stíhání