Zvolený obhájce
Zvolený obhájce je advokát, kterého si obviněný sám vybral a s nímž uzavřel smlouvu o poskytování právních služeb. Pokud si obviněný obhájce nezvolí, mohou tak za něj učinit některé další osoby: příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner, druh, zúčastněná osoba. I poté si obviněný může zvolit jiného obhájce. Obviněný může mít i více zvolených obhájců, písemnosti se však doručují jen jednomu z nich.
Ustanovený obhájce
Ustanovený obhájce je advokát, který je v určených případech ustanoven obviněnému soudem z pořadníku advokátů vedeného u tohoto soudu. Ustanovený obhájce je povinen obhajobu převzít (s výjimkou případů, kdy tak nesmí učinit podle § 19, zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii).
Soud ustanoví obviněnému obhájce v případech nutné obhajoby, pokud si jej obviněný nezvolí ve lhůtě k tomu mu soudem určené. Pokud obviněnému nebyla přiznána bezplatná obhajoba, je povinen si náklady ustanoveného obhájce hradit sám.
Soud může ustanoveného obhájce povinnosti obhajoby zprostit, dozví-li se, že obhájce nevykonává po delší dobu obhajobu. Obviněný si může také sám zvolit obhájce i poté, co mu byl ustanoven.
Nutná obhajoba
Obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení,
- koná-li se řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let,
- je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování v zdravotnickém ústavu,
- je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
- jde-li o řízení proti uprchlému,
- jde-li o řízení proti mladistvému.
Obviněný musí mít obhájce také tehdy, považuje-li to soud a v přípravném řízení státní zástupce za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit.
Další případy nutné obhajoby stanoví § 36, zákona č. 141/1961 Sb. a § 36a, zákona č. 141/1961 Sb.