Výkon rozhodnutí se zahajuje vždy na návrh oprávněného a návrh směřuje proti povinnému, což jsou účastníci řízení.
Výkonem rozhodnutí nelze vykonat rozhodnutí vydaná ve správním nebo daňovém řízení.
Příslušný pro řízení o výkon rozhodnutí je obecný soud povinného. Zvláštní příslušnost je dána, týká-li se výkon rozhodnutí nemovitosti – příslušný je soud, v jehož obvodu se nemovitost nachází (půjde o prodej nemovitosti, zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitosti, vyklizení či rozdělení společné nemovitosti). U vymožení výživného na nezletilého je příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý bydliště (na základě dohody rodičů, rozhodnutí soudu či jiných skutečností).
K návrhu musí být přiložen stejnopis exekučního titulu s vyznačenou doložkou vykonatelnosti. Tato příloha se nevyžaduje v případě, kdy návrh na výkon rozhodnutí směřuje ke stejnému soudu, který předtím rozhodoval ve věci jako soud prvního stupně.
Zvolení způsobu výkonu
V návrhu na výkon rozhodnutí musí být označen konkrétní způsob, kterým se výkon navrhuje provést. Oprávněný musí v návrhu uvést také stanovené údaje, potřebné k provedení výkonu zvoleným způsobem (označení plátce mzdy, bankovního účtu… viz odst. 1 § 261, zákona č. 99/1963 Sb.). Na oprávněného jsou tedy při soudním výkonu rozhodnutí kladeny značné nároky. Pro oprávněného, který nemá žádný přehled o majetku povinného, tu existuje několik (bohužel málo efektivních) možností, jak s pomocí soudu informace o povinném a jeho majetku získat.
- Oprávněný má možnost podle odst. 2 § 260, zákona č. 99/1963 Sb. požádat soud, aby se dotázal povinného, od koho přijímá mzdu nebo jiný pravidelný příjem nebo u které banky nebo podobné instituce má své účty a jaká jsou jejich čísla. Povinný má povinnost odpovědět soudu do 1 týdne od okamžiku, kdy mu byl dotaz doručen, a to pod hrozbou pořádkové pokuty.
- Oprávněný má dále možnost podle § 260a o.s.ř. navrhnout, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku. Povinnému soud uloží povinnost v prohlášení o majetku uvést: plátce mzdy nebo jiného příjmu, peněžní ústavy, u nichž má účty, své dlužníky, jiná majetková práva, movité a nemovité věci. Soud návrhu na prohlášení o majetku vyhoví jen tehdy, připojí-li oprávněný k návrhu listiny osvědčující, že jeho pohledávka nebyla nebo nemohla být ani s pomocí soudu podle § 260 o.s.ř. uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu, a stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti, nebo jinou listinu potřebnou k nařízení výkonu rozhodnutí; stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Návrhu na prohlášení majetku dále nelze vyhovět,
a) probíhá-li insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek povinného a po dobu trvání účinků moratoria na majetek povinného,
b) byla-li u povinného zavedena nucená správa podle zvláštního zákona nebo dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
Oprávněný se může jednání účastnit a může klást se souhlasem soudu povinnému doplňující otázky. Povinný je povinen se dostavit a poskytnout úplné a pravdivé informace o svém majetku, a to pod hrozbou předvedení a trestního stíhání pro trestný čin poškozování věřitele.
Oba uvedené prostředky jsou problematické v tom, že soudy nepostupují dostatečně aktivně ve vynucování splnění povinnosti povinného. Navíc hrozí že povinný poté, co se ještě před zahájením výkonu rozhodnutí dozví o jeho hrozbě, bude se snažit zbavit se svého majetku (ukončí zaměstnání, zruší účet apod.).
Pokud se oprávněný nedozví o majetku povinného a má alespoň adresu povinného, kde povinný může mít své věci, zbývá mu zpravidla alespoň pokus o výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí.
Jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne soud podle § 260, zákona č. 99/1963 Sb., na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště povinného. Soud přitom postupuje v součinnosti s jinými státními orgány.
Jde-li o vymáhání výživného na nezletilé dítě ze zahraničí, je dobré se obrátit na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně http://www.umpod.cz/ a postupovat dle jejich pokynů.
Podmínka nebo vzájemná povinnost oprávněného
Někdy jsou exekuční tituly vázány na podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti (často je tomu tam, kde původně došlo k odstoupení od smlouvy, na základě kterého si strany jsou povinny vrátit navzájem vše, co již podle zrušené smlouvy plnily; nárok jedné strany na plnění je tedy podmíněn vzájemným nárokem na plnění druhé strany, čemuž odpovídá výrok rozhodnutí soudu, které je exekučním titulem). V tom případě musí oprávněný prokázat, že se podmínka splnila nebo že svou povinnost již splnil či je připraven ji splnit. To může oprávněný prokázat povinně jedině notářským zápisem (odst. 2, § 262, zákona č. 99/1963 Sb.)