Úprava soudních poplatků je upravena v zákoně o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb. Konkrétní sazbu upravuje jeho příloha, Sazebník poplatků.
Poplatník
Soudní poplatek se platí za celé řízení, nebo za jednotlivý úkon soudu. Osoba povinná k uhrazení poplatku se nazývá poplatník. V řízení před soudem prvního stupně je poplatníkem navrhovatel, tedy ten, z jehož popudu se soudní řízení bude konat. V odvolacím řízení je poplatníkem odvolatel, v dovolacím řízení dovolatel. Poplatníkem poplatku za úkon je navrhovatel úkonu. Má-li více poplatníků poplatkovou povinnost, platí jej společně a nerozdílně.
Poplatky se hradí na účet soudu a jsou příjmem státního rozpočtu.
Příslušnost
Příslušným pro rozhodování ve věcech poplatků je soud, který je věcně a místně příslušný k rozhodování ve věci v prvním stupni. Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem a dovolacím soudem rozhoduje soud, který rozhodl o věci v prvním stupni. Bylo-li rozhodnutí v prvním stupni vydáno soudním exekutorem, ve věcech poplatků za odvolací řízení rozhoduje odvolací soud.
Vznik poplatkové povinnosti
Poplatková povinnost vzniká podáním návrhu na zahájení řízení, podáním odvolání nebo dovolání, v insolvenčním řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu. Jde-li o poplatek za úkon, poplatková povinnost vzniká podáním návrhu na provedení úkonu.
Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
Sazby poplatků
Sazby poplatků za řízení jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem ze základu, kterým je cena předmětu řízení (např. jistina dluhu). Jde-li o opětující se peněžité plnění, je základem procentního poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je základem poplatku pětinásobek ceny ročního plnění.
Vrácení poplatku
Soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.
Osvobození (§11)
Některé druhy řízení jsou od poplatku zcela osvobozeny ze zákona, např. řízení ve věcech opatrovnických, vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí, pozůstalostních v prvním stupni, svéprávnosti, volebních aj. (osvobození věcné). Dále jsou od poplatku osvobozeny konkrétní subjekty nehledě na druh řízení (osvobození osobní), např. Česká republika, obce a kraje ve věcech přenesené působnosti, navrhovatel v řízení o určení výživného, navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu, neprovdaná matka v řízení o výživu, navrhovatel v řízení o určení rodičovství, navrhovatel ve věci ochrany proti domácímu násilí, v určitých případech insolvenční správce a dlužník, poškozený trestným činem a další.
Od poplatku se osvobozují také řízení před odvolacím soudem, jde-li o řízení o výkon rozhodnutí a o exekuční řízení.
Dále může účastníka řízení od hrazení soudního poplatku zcela nebo zčásti osvobodit na návrh předseda senátu dle § 138 občanského soudního řádu, odůvodňují-li to poměry účastníka (osvobození rozhodnutím soudu). Účastník musí prokázat, že je v tíživé sociální situaci, pro tyto účely dokládá vyplněný tiskopis – Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Může být osvobozen i jen pro část řízení nebo pro některé úkony. Zároveň musí být splněna podmínka, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznané osvobození může být kdykoliv odejmuto, ukáže-li se, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují.
Náhrada nákladů řízení
V průběhu řízení si každý účastník platí své náklady, které mu během něj vznikly, tzn. žalobce musí zaplatit soudní poplatek, aby bylo vůbec soudní řízení zahájeno. V rozhodnutí, kterým se řízení končí, soud výrokem rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení. Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšnému žalobci tak musí žalovaný nahradit i zaplacený soudní poplatek.
Příklady poplatků za řízení
Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20.000 Kč je poplatek 1.000 Kč. U hodnotnějšího peněžitého plnění činí poplatek 5% z žalované částky.
Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Uplatnil-li žalovaný proti navrhovateli svou peněžitou pohledávku k započtení, platí se poplatek z částky, o kterou pohledávka žalovaného přesahuje peněžité plnění uplatněné navrhovatelem.
Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 10.000 Kč včetně je poplatek 400 Kč, v částce vyšší než 10.000 do 20.000 Kč včetně je poplatek 800 Kč a v částce vyšší než 20.000 Kč činí poplatek 4 % z této částky.
Příklad: Pokud dlužník dluží 10.000 Kč a věřitel bude své právo vymáhat soudní cestou, je pro dlužníka výhodnější, pokud podá návrh na vydání EPR, který je oproti klasické žalobě poplatkově zvýhodněn. U EPR bude v případě prohraného sporu hradit věřiteli 400 Kč, u žaloby 1.000 Kč.