Jde zejména o vztah mezi manželi/manželem dlužníkem a třetí osobou věřitelem.
Zásada: vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění.
Výjimky ze zásady:
• dluh vznikl proti vůli druhého manžela a druhý manžel nesouhlas projevil bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozvěděl VZOR projevení nesouhlasu manželky s dluhem manžela
• jde o povinnost plnit výživné (mimo manželství a mimo společné potomky)
• jde o dluh z protiprávního činu
• dluh vznikl ještě před uzavřením manželství
→ v těchto případech může být společné jmění postiženo jen do výše podílu dlužníka, pokud by bylo společné jmění standardně vypořádáno (viz zde Pravidla vypořádání)
Ochrana věřitele
Vznikl-li závazek jednoho z manželů vůči věřiteli méně než 6 měsíců předtím, než bylo společné jmění v zákonném režimu změněno nebo vyloučeno smlouvou nebo rozhodnutím soudu, může být pohledávka takového věřitele uspokojena z celého společného jmění, jako by ke změně nebo vyloučení nedošlo.
Je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo; přitom se použijí pravidla pro vypořádání společného jmění (viz zde Pravidla vypořádání).
Má se zřejmě na mysli situace, kdy při změně nebo zužování společného jmění již závazek jednoho z manželů existuje a tudíž fakticky jednáním dlužníka dochází ke zkrácení věřitele. K problematice ochrany majetku zamýšlené úpravou o veřejných seznamech smluv o zúžení a změnách společného jmění vs. úprava v exekučním řádu viz zde Problém účinnosti.