Ze společného jmění se vylučuje, co je nabyto výhradně z majetku jednoho z manželů, a tedy nebylo součástí společného jmění (příjmy z nemovité věci manžela do výše nákladů). Naproti tomu zisk (tj. výnos po odečtení nákladů) z výhradního majetku se stává součástí společného jmění. Tak jako v platné právní úpravě je součástí společného jmění to, co slouží výkonu povolání jen jednoho z manželů: i napříště bude tedy především na těch, kdo podnikají, aby zvláštní postavení tohoto majetku řešili smlouvou o vynětí toho, co slouží výkonu povolání jen jednoho z manželů, ze společného jmění. Některé majetkové hodnoty, resp. jejich zvěcnělá podoba se uvádějí výslovně, pokud jde o jejich podíl vstupující do společného jmění (dluhy, povinnosti, závazky), anebo pokud jde o okamžik, kdy se součástí společného jmění stávají (mzda). Naopak výslovné právní úpravy není zapotřebí, pokud jde o řešení otázky po právech a povinnostech souvisejících s tím, že jeden z manželů zdědí nemovitou věc, závod apod., a své spoludědice vyplatí (z prostředků společného jmění). Tady stačí odkázat na pravidla o vypořádání společného jmění.
Zákonný režim přestavuje obecná fakta o společném jmění, smluvní režima režim rozhodnutí soudu jsou od zákonného režimu odvozena, modifikují zákonný režim.
Aktiva společného jmění (majetek)
Společné jmění tvoří:
• to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co
a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
• zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů
• podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva s výjimkou případů, kdy manžel podíl nabyl výše popsaným způsobem do výlučného vlastnictví
Pasiva společného jmění (dluhy)
Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, s výjimkou dluhů
a) týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
b) převzatých jen jedním z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
Jde tedy o dluhy, které lze převzít: takovými jsou jen dluhy soukromoprávní (nikoli veřejnoprávní), a jen o závazky z řádného obligačního důvodu. Jde o závazky vzniklé z porušení smluvní povinnosti (např. smluvní pokuta v případě prodlení; smlouvou byla povinnost převzata), ale nejde o závazky vzniklé z porušení právní povinnosti (např. pokuta za přestupek). Pokud jde o účel, který byl převzetím (vzetím na sebe) dluhu sledován, bude třeba vždy hodnotit, zda touto cestou měla být obstarána běžná potřeba rodiny, anebo zda již šlo o záležitost, která potřebám rodinné domácnosti po stránce kvalitativní a kvantitativní neodpovídá. Z tohoto zřetele je třeba posuzovat i kvalitu velkého počtu kvalitativně, popř. kvantitativně malých závazků.
Nabývání a pozbývání součástí společného jmění
Nabývání a pozbývání součástí společného jmění se spravuje obecnými pravidly, totiž jak práva věcného, tak dědického, i závazkového. Takto se například uplatní pravidla o nabývání vlastnického práva přírůstkem (totiž ve prospěch společného jmění), pokud budou spojeny, smíšeny, zpracovány věci náležející jednak do společného jmění, jednak výhradně jednomu z manželů: větší díl z majetku manžela bude znamenat obohacení předmětu jeho vlastnického práva. V takovém případě se vklad ze společného vypořádá při zúžení, zrušení či zániku společného jmění.
• použijí se obecná ustanovení NOZ, podpůrně pak ustanovení o společnosti a o spoluvlastnictví
• částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat
• pohledávky z výhradního majetku jen jednoho z manželů, které se mají stát součástí společného jmění, se součástí společného jmění stávají dnem splatnosti
Správa v zákonném režimu
• Užívání
Oba manželé nebo podle dohody jeden z nich: užívají součásti společného jmění, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je.
• Práva a povinnosti
Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně.
• Závazky
Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.
• Jednání
V neběžných záležitostech, týkajících se společného jmění, jednají manželé společně nebo jeden se souhlasem druhého. Soud může nahradit rozhodnutím souhlas druhého manžela, který jej bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti odmítá dát anebo není schopen vůli projevit. Pokud jedná manžel bez souhlasu druhého, může se ten druhý dovolat neplatnosti takového jednání.
• Podnikání nebo nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu
Pokud se má použít součást společného jmění k podnikání nebo nabytí podílu v obchodní společnosti nebo v družstvu a majetková hodnota toho, co se má takto použít nebo ručení takto vzniklé přesahuje míru přiměřenu majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání.
Ustanovení představuje prohloubení právní ochrany manžela toho, kdo podniká a pamatuje se i na případy, kdy se k založení takové právnické osoby nebo získání účasti v ní nevyžaduje majetkový vklad, ale důsledkem je rozsáhlé ručení společníka (typicky u veřejné obchodní společnosti), popřípadě kdy k nabytí účasti v takové právnické osobě bude zapotřebí – vzhledem k majetkovým poměrům manželů – jen bagatelní hodnota, ale rozsah ručení již tuto míru přesahuje (taková situace může nastat např. u družstev). Výslovně je dána možnost dovolat se neplatnosti jednání jednoho manžela, s nímž druhý manžel nesouhlasí.