Byt zvláštního určení = byt určený pro ubytování osob se zdravotním postižením nebo byt v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byt v domě s pečovatelskou službou.
Smlouvu o nájmu bytu zvláštního určení může pronajímatel uzavřít jen na základě písemného doporučení toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce.
Zemře-li nájemce, nájem bytu zvláštního určení skončí a pronajímatel vyzve členy nájemcovy domácnosti, kteří v bytě žili ke dni smrti nájemce a nemají vlastní byt, aby byt vyklidili nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží. Nejsou-li v bytě takové osoby, pronajímatel vyzve nájemcovy dědice, aby byt vyklidili nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy výzvu obdrží. Výjimku tvoří situace, kdy v bytě kromě nájemce ke dni jeho smrti žila nejméně rok další osoba zdravotně postižená nebo osoba starší 70 let, která nemá vlastní byt, nájem na ni přejde.
Nájem bytu zvláštního určení může pronajímatel vypovědět pouze s předchozím souhlasem toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, popřípadě jeho právního nástupce.
Byl-li přede dnem nabytí účinnosti NOZ zřízen byt zvláštního určení ze státních prostředků nebo přispěl-li stát na jeho zřízení, lze uzavřít smlouvu o nájmu tohoto bytu jen na základě doporučení obecního úřadu obce s rozšířenou působností a nájem lze vypovědět jen s předchozím souhlasem tohoto úřadu.
Také v tomto případě je třeba, aby nájem tohoto „speciálního“ bytu skončil, pokud zemře nájemce, který ho využíval a zájem je na tom, aby byt obsadila jiná zdravotně znevýhodněná osoba a nikoliv (zdraví) příbuzní původního nájemce. Opět se jedná o výjimky oproti standardním ustanovením o nájmu bytu, která se jinak vztahují i na byt zvláštního určení.